Když jsme se předloni nastěhovali do panelákového bytu 3+1 o sedmdesáti metrech, první věc, která mě praštila do očí, byla koupelna. Růžový obklad z osmdesátek, vana, do které se vešel člověk maximálně v pozici embrya, a umyvadlo velikosti talířku na dezert. Věděl jsem, že rekonstrukce
design koupelny bude bolet - finančně i nervově. Ale co mě fakt překvapilo, bylo to, jak moc se promítne do zbytku bytu. Najednou jsem řešil věci, které by mě dřív nenapadly: kam s košem na prádlo, kde uskladnit pět druhů šamponů a hlavně - jak do té malé místnosti nacpat pocit vzdušnosti, aniž bych musel bourat nosné zdi. Rozhodl jsem se pro sprchový kout s velkou skleněnou výplní, která opticky nerozbíjí prostor. Místo dřezové skříňky jsem zvolil závěsné umyvadlo. Podlaha je velkoformátová dlažba imitující beton. Nejvíc mi ale dalo zabrat plánování zrcadla. Chtěl jsem velké, od stěny ke stěně, ale s úložným prostorem vzadu. Nakonec jsem našel truhláře, který vyrobil rám s otevíracími dvířky po stran
