Samostatná kapitola je materiál. Když jsem vybírala křeslo do kouta, sáhla jsem po kousku s velvet upholstery. Zní to luxusně, ale sehnala jsem ho v bazaru za osm set korun. Sametový povrch vypadá bohatě a skryje i drobné vady. Navíc se na něm prášky tolik neusazují jako na hrubém plátně. Jen dejte pozor na barvu. Tmavě modrá nebo zelená je bezpečná. Světlý samet je sice krásný, ale každá skvrnka je na něm vidět. A když už jsme u praktičnosti, nikdy nekupujte nábytek, který má ostré rohy v malém prostoru. Ušetříte si bolestivé modřiny a stěhování v budoucnu. Lepší je zaoblený tvar nebo alespoň pogumované hr
Místo klasické postele, která by zabrala polovinu místnosti, mám v ložnici postel s úložným prostorem pod matrací. Zvedací rošt umožňuje schovat letní přikrývky, lyžařské vybavení a dokonce i kufry. Na laminátovou podlahu jsem pod ni dala plstěné podložky pod nohy, aby při posouvání postele nevznikaly rýhy. Když jsem podlahu pokládala, řídila jsem se pravidlem: nechat dilatační spáru alespoň deset milimetrů u všech trendy barvy stěn a pevných překážek. U postele to znamená, že mezi nožním čelem a stěnou je mezera, kterou zakryla lišta. Pokud bych dilatační spáru vynechala, podlaha by se při změně vlhkosti začala vlnit. V létě, když je vzduch vlhký, lamely lehce nabobtnají. V zimě, když topení vysouší místnost, se zase smrští. Bez té spáry by se desky tlačily proti sobě a vytvořily by kope
