Problém malých půdorysů je, že každý centimetr musí být využitý s rozmyslem. Tady se vyplatí myslet na takzvaný výsuvný systém, kdy sedačka není klasická rozkládací do L, ale skrývá pod sedákem druhý díl, který jednoduše vytáhnete a položíte na podlahu. Výhodou je, že během dne zabírá přesně stejné místo jako běžná pohovka, ale na spaní poskytne plnohodnotnou dvoulůžkovou plochu. Pokud k tomu přidáte poličky nad opěradlem, získáte domácí knihovnu, která nezabere víc než dva metry čtvereční, ale pojme stovky knih a pohodlně v ní přes noc ubytujete kamarády. Klíčem je přestat vnímat knihovnu jako statický prvek a začít ji plánovat jako dynamický prostor, který se mění podle potř
Na závěr si dovolím jednu praktickou radu z vlastní zkušenosti: než se vrhnete do nákupu, promyslete si, kdo a jak často bude v knihovně spát. Pokud jde o vás a čtete do noci, pořiďte si plnohodnotnou postel s úložným prostorem a měkkým čelem, kde si můžete opřít záda. Pokud je knihovna hlavně pro hosty, sáhněte po kvalitní rozkládací sedačce s click-clack mechanismem. V obou případech platí, že byste si měli na vybraném kousku skutečně lehnout a vyzkoušet, jestli se vám na něm dobře spí, protože promarněný prostor v domácí knihovně je škoda, ale probděná noc je ještě horší. Kombinujte chytře, měřte dvakrát a kupujte jednou a vaše knihovna se stane tím nejoblíbenějším místem v by
Pokud jste ale milovník designu a nechcete spát v ložnici, která připomíná sklad, zkuste sofistikovanější řešení. Koupila jsem si modulární systém, kde se dá posouvat výška polic podle výšky knih. Nad hlavu postele mám dvě řady na oblíbené tituly, po stranách pak hlubší přihrádky na časopisy. Jediný zádrhel je prach. Knihy v otevřených policích se musí otírat každý týden, ale to beru jako rituál, během kterého si připomínám, co vlastně mám doma. Bez toho bych polovinu titulů zapomn
