Tahákem pro každého, kdo řeší nedostatek místa, je také chytrý výběr lůžka, které přes den zmizí. Sáhla jsem po kvalitním sofa bed, jehož rozložení je otázkou deseti sekund. Moderní typy už nemají tu děsivou kovovou tyč, co vás budí uprostřed noci. Místo toho fungují na principu dvou výklopných dílů, které vytvoří rovnou plochu. Když jsem zkoušela různé varianty, zjistila jsem, že základem je slatted frame, tedy lamelový rošt, který se neskládá na tenoučké překližce. Lamely musí být aspoň 2,5 cm široké a pružící. Jedině pak se foam mattress nepropadne v pase a vy se ráno neprobudíte s křečí v kříži. A právě tloušťka pěny dělá z pohovky regulérní postel. Třeba 16 cm je minimum. Méně už cítíte každou spáru mezi lamelami.
S vlastní zkušeností vím, že rozhodování mezi pevnou postelí a obývacím gaučem je složité, zvlášť když musí ložnice sloužit i jako pracovna. Moje kamarádka Markéta bydlí v garsonce a potřebovala postel pro sebe a občasné hosty. Zvolila pull-out sofa, tedy výsuvné lůžko, které se vytáhne dopředu jako šuplík. Ušetřila tím metr čtvereční, protože přes den zabírá pohovka jen hloubku 80 cm. Večer ji vytáhne a má plnohodnotné lůžko. Výhoda spočívá v tom, že matrace zůstává celá a neskládá se napůl. Kdybych měla vybrat jednu věc, která na takovém lůžku nejvíc vadí, je to absence pevné opěrky zad. Některé modely mají opěradlo, které se musí odepnout a položit stranou. To mě štve. Lepší jsou ty, kde opěrka sama zapadne do roviny s podložkou.
Na druhou stranu, pokud se v ložnici nechcete každý večer přetahovat s polštáři a dekami, zvažte klasickou postel s pevným rámem a jedním velkým polštářem přes celou šířku. A pak k tomu přidejte bytelný kus nábytku, který slouží jako lavice pod oknem. Když jsem navrhovala bedroom design pro malý byt na sídlišti, narazila jsem na problém s umístěním nočního stolku. Byl na něm jen telefon a brýle, ale stolek zabíral 40 cm z každé strany. Řešení? Nahradit ho poličkami přímo na čele postele. Ušetřilo to spoustu místa a ložnice získala čistší linie. Bedroom design nemusí být složitý. Stačí se podívat na to, co opravdu používáte, a zbytek vyřadit. V ložnici mám jen postel, malý šatník a jednu zeď s policemi na knihy. Vše ostatní je buď pod postelí, nebo v šatníku.
Materiál čalounění dělá obrovský rozdíl v tom, jak ložnice působí. Když jsem zkoušela různé typy, nejvíc mě překvapila velvet upholstery. Samet je na dotek hebký a tlumí hluk. V ložnici to znamená, že když o půlnoci upustíte knihu, neslyšíte ránu o dřevo. Navíc sametová čela postelí jsou dnes v široké škále barev. Zvolila jsem tmavě modrou, která kontrastuje s bílými stěnami. Ale pozor na údržbu. Samet láká prach a chlupy domácích mazlíčků. Musíte ho pravidelně vysávat kartáčovým nástavcem. Pokud máte alergii, raději sáhněte po pratelných povlakech nebo po hladké látce, jako je len. Ten se snadno čistí a nevytváří statický náboj. Moje druhá ložnice má len v barvě písku. Působí vzdušně a nestárne.
Hosté jsou další velká kapitola. Pokaždé, když k nám přijela tchyně, musela jsem uklidit celý byt a připravit jí místo na gauči. Pak jsem pořídila pohovku s click-clack mechanism. To je ten typ, kde opěradlo sklopíte a sedák se posune dopředu, čímž vznikne rovná plocha. Trvá to pár vteřin a nemusíte přenášet ani polštáře. Problém je, že click-clack mechanism občas skřípe. Kvalitní kování od českého výrobce ale vydrží roky bez hluku. Když už jsem u toho hostování, nezapomeňte na ložní prádlo. Skladujte ho přímo v posteli, pokud má úložný prostor. Nebo v koši pod oknem. Jinak skončí v obýváku na židli, což vypadá neupraveně. Bedroom design by měl zahrnovat i systém, kam s přebytečnými polštáři a dekami. U nás jsou pod postelí dvě velké krabice.
Pokud máte možnost výběru mezi jedním velkým lůžkem a dvěma menšími, zvažte, jak často spíte sami a ve dvou. Dvě samostatné matrace na jednom rámu mohou zachránit vztah, protože každý si nastaví tvrdost podle sebe. Ale zaberou víc místa na šířku. V úzké ložnici je lepší jedna široká matrace 180 cm. Jen musíte vyřešit, kudy se dostanete k oknu. A pak je tu světlo. V ložnici by mělo být zatahovací rolety nebo závěsy. Světlo ruší spánek. Já mám černé rolety s bočními lištami. Stojí pár stovek, ale blokují i pouliční osvětlení. A co větrání? V ložnici nesmí být dusno. Pokud nemůžete mít otevřené okno kvůli hluku, pořiďte si ventilátor s tichým chodem.
Poslední rada na konec. Nebojte se experimentovat s barvami. Bílá je bezpečná, ale ložnice v ní působí chladně. Zkuste jednu stěnu v tmavším odstínu, třeba antracit nebo tmavě zelenou. Takový bedroom design přidá hloubku a místnost se zdá větší. Kontrast funguje. Kolem postele umístěte malá světla na čtení, ideálně s ohebným ramenem. A nezapomeňte na koberec bosýma nohama ráno. Celý koncept ložnice je o tom, aby vás těšilo do ní vejít. Aby vás ráno přivítala tichá harmonie, ne hromada věcí, které nemají domov. Začněte klidně jen postelí, pak přidávejte. Hlavně nic neuspěchejte.
