Teď k praktické stránce. Když jsem zařizovala pokoj pro hosty, řešila jsem dilema, jestli dát klasickou postel, nebo něco úspornějšího. Rozhodla jsem se pro postel s úložným prostorem, která má výsuvné šuplíky. Do nich se vejdou nejen prostěradla, ale i přikrývky a polštáře pro čtyři osoby. V místnosti o deseti metrech čtverečních to byl zázrak. Už nemusíte shánět úložné boxy pod okno. A vršek postele jsem obložila starými prkny z bourané stodoly. Stačilo je jen zbrousit a napustit olejem. Výsledná struktura je nerovná, plná malých dírek po hřebících. Právě tyhle nedokonalosti dělají rustikální design srdečným. Když si na tu postel sednete, cítíte, že dřevo žilo svůj vlastní život. A to je něco, co nový nábytek z IKEI nenabí
Poslední rada, kterou bych vám dala z vlastní zkušenosti. Nebojte se míchat nové a staré. Koupit si nový nábytek s patinou je fajn, ale jednodušejší je najít starý kus a oživit ho. Mám například starou truhlu po prababičce, která slouží jako konferenční stolek. Její víko je tak opotřebované, že na něm vidíte otisky rukou generací. Na ni jsem položila skleněnou desku, aby se dala utírat. A pod ní se vejde celá sbírka dekorací a časopisů. Když k tomu přidáte pár kousků s moderním click-clack mechanismus, vznikne prostor, který je útulný, ale zároveň praktický. Rustic interior design není o dokonalém kopírování staré chalupy. Je o tom, vzít jeho ducha - váhu dřeva, vůni vosku, strukturu kamene - a přenést ho do bytu, kde večer rozložíte sedačku pro kamaráda. To je celé kouzlo, které funguje i v panel
