Spánek na rozkládací sedačce ale není zadarmo. Klasické tenké matrace, které výrobci přibalí k pohovce, většinou připomínají ležení na faxovém papíru. Řešení přišlo až s investicí do samostatné foam mattress o tloušťce 16 centimetrů, kterou schovávám za dveřmi skříně. Během dne slouží jako opěradlo k posezení u okna, večer ji položím na slatted frame, který se vysunuje zpod pohovky. Tohle je ta pravá alchymie minimalismu: každý předmět má dvě funkce a žádná místnost nezívá prázdnotou. Jen pozor na váhu matrace, ta moje váží skoro deset kilo a tahat ji každý večer zvedáním nad hlavu posílí i vaše ram
První velkou zkouškou byl nákup pohovky. Chtěl jsem něco, co přes den vypadá jako reprezentativní kousek a v noci se změní v postel. Nakonec jsem sáhl po modelu s jednoduchým click-clack mechanismem. Žádné tahání matrace z úkrytu, žádné zvedání těžkých sedáků. Jeden pohyb a sedačka se ohne do roviny. Samozřejmě, že první pokus o rozložení skončil tím, že jsem si skřípl prst do kovové konstrukce. Ale po týdnu už to byla automatická rutina. Podstatné je, že mechanismus funguje i na koberci a nezanechává na podlaze rýhy. Výhoda? Žádné noční stěhování polštářů na skř
