Když jsem poprvé zařídila malý panelákový byt o rozloze 38 metrů čtverečních, narazila jsem na stejný problém jako většina lidí. Stěny byly holé, bílé a působily jako studená zeď v márnici. Rozhodla jsem se vsadit na něco praktického, co by zároveň sjednotilo celý obývák. Po dlouhém hledání jsem narazila na model sedačky, který kombinoval měkké linie s odolným materiálem. Byla to pohovka s velvet upholstery v tmavě modrém odstínu. Samet je sice krásný na dotek, ale v malém bytě musí snášet kafe, drobky od sušenek i dětské prstíky. Naštěstí se dá otřít vlhkým hadříkem. Jenže co s tou prázdnou zdí nad ní? Tapety mi přišly nudné a malování by mi zabralo víkend. Tehdy mi kamarádka interiérová designérka poradila zkusit dekorativní pan
Třetí a možná nejdůležitější lekce přišla ve chvíli, kdy jsem řešila spaní pro přátele. Malý byt nemá ložnici, takže postel musí sloužit i jako gauč. Pořídila jsem si sofa bed s click-clack mechanism, který se během pěti vteřin promění z pohovky na lehátko. Klíčové ale bylo, jak ho nasvítit. Když je složený jako gauč, svítí na něj stropní bodovka, která vytvoří útulné místo na čtení. Když ho rozložím na spaní, zhasnu všechno kromě malé lampičky na nočním stolku. Najednou je z obýváku ložnice. A aby hosté neměli pocit, že spí v průchodu, přidala jsem za pohovku světelný řetěz na časovač. Měkké, teplé světlo oddělí zónu na spaní od zbytku místno
Malá místnost mě nakonec naučila, že méně je více, ale zároveň více může být méně, pokud je to správně uspořádáno. Postel s úložným prostorem mi umožnila skrýt všechny věci, které by jinak ležely na očích a rušily harmonii. Můj byt teď působí větší a vzdušnější, i když je stále stejně malý. A když přijde návštěva, nikdo nehádá, že za opěrákem pohovky číhá složený rám a pěnová matrace. Všichni prostě sedí, povídají si a užívají si tu uvolněnou atmosféru, kterou boho interiérový design přiná
