Rozhodli jsme se pro variantu, která slibovala kompromis. moderní klasický styl rohový model měl sice pod sedákem úložný prostor, ale ten se ukázal jako past. Dovnitř se vešly jen dvě tenké deky a jedno polštář, a to ještě po zoufalém mačkání. První noc, kdy jsme zkoušeli rozložit tenké lůžko na spaní, jsme zjistili, že výplň sedáku je z měkké pěny, která se po hodině propadla do tvaru písmene U. Naše záda to ráno připomínalo bolestivou lekci z anatomie. Teprve až sousedka, která pracuje v interiérovém studiu, poradila, že rozhodující není tvar ani barva, ale mechanismus a vnitřní konstru
Pokud máte v bytě výklenek na rozkládací pohovku, přemýšlejte o stěně jako o pozadí pro váš spací rituál. Já osobně miluji kombinaci, kdy je stěna za pohovkou tmavší než zbytek pokoje. Tím vytvoříte intimní koutek, aniž byste stavěli příčky. U jedné zakázky jsme zvolili antracitovou barvu na stěnu za sedačkou s click-clack mechanismem. Aby to nebylo moc temné, přidali jsme poličky z bílého dubu a na ně pár zelených rostlin. Výsledek? Když se večer pohovka rozloží, působí celý kout jako útulná ložnice. A přes den zase jako živý obýv
Když řešíte malý prostor, každý centimetr se počítá. Můj první objev byla postel s úložným prostorem. Dřevěný rám se zvedacím mechanismem a pod ním šuplíky na ložní prádlo, deky a zimní bundy. Najednou zmizela ta věčná hromada krabic v rohu. A protože jsem chtěla, aby garsonka fungovala i přes den, pořídila jsem k tomu rozkládací pohovku. Ale pozor – ne ledajakou. Koupila jsem levný model s kovovým rámem a pak si nechala ušít potah z bavlny na míru. Budget interior design není o tom kupovat první levnou věc, ale o chytrém výběru, který vydrží. Ten potah stál pět set korun, ale změnil celý dojem z místnosti. Teď má pohovka barvu terakoty, která oživí šedé st
