Když teď sedím ve svém obýváku a dívám se na pohovku, kterou jsem vybírala půl roku, vím, že jsem udělala dobře. Je tam click-clack mechanismus, úložný box na povlečení a sedák s pořádnou foam mattress. Barva je sytě modrá, aby na sobě nenesla stopy prachu. Kolem ní jsou tři polštáře v zemitých tónech a pod nohama mám koberec z přírodních vláken. Každý kus nábytku tu má svůj důvod. Žádné zbytečnosti. A když přijedou přátelé, stačí pár vteřin a mají postel i s čistým povlečením připraveným v úložném boxu. To je pro mě ta pravá inspirace pro interiérový design kuchyně. Cesta k takovému bydlení není o honbě za dokonalostí, ale o hledání řešení, která vám usnadní život. A o tom to celé
Představte si, že vcházíte do garsonky po deštivém dni. Boty si odložíte na jedinou židli u stolu, kabát hodíte na postel, protože skříň je narvaná k prasknutí. A pak si všimnete té vůně. Ne parfémovaného avivážního mámení, ale skutečného tepla. Skořice, pomeranč a kousek dřeva. Ta jedna svíčka na parapetu dokáže víc než celý interiérový časopis. V bytě 3+1 o čtyřiačtyřiceti metrech čtverečních není místo na zbytečnosti, ale právě tady, mezi složeným prádlem na žehlicím prkně a vratkým stolem z IKEA, voní domov nejvíc. Svíčky a domácí vůně nejsou luxus. Jsou to nástroje, jak z každodenního shonu udělat rituál. A věřte mi, že když si večer zapálíte levnou svíčku z drogerie a ucítíte vanilku, najednou se ten malý byt zdá o dost vět
