Nejprve si osvojte práci s akcí Přejmenovat (Rename). Nejde jen o přejmenování lokální proměnné, ale také o bezpečnou úpravu názvů metod, tříd nebo parametrů napříč celým projektem. Vyberte symbol, stiskněte klávesovou zkratku (obvykle Shift+F6 nebo F2) a zadejte nový název. IDE automaticky najde všechny výskyty, včetně komentářů a řetězců, pokud to povolíte v nastavení. Pozor na to, že funkce někdy přejmenuje i texty, které s kódem nesouvisí – proto před potvrzením zkontrolujte seznam změn.
Při výběru konkrétní databáze neházejte všechny NoSQL do jednoho pytle. Zhodnoťte svoje požadavky: jak velká data budete mít, jaký poměr čtení a zápisů, jakou latenci potřebujete a jaké dotazy budete provádět. Vyzkoušejte si prototyp na malém vzorku dat a nevěřte marketingovým slibům. Důležité je také myslet na provoz – NoSQL systémy často vyžadují více paměti a údržby než klasická SQL databáze. A pokud jste to ještě neudělali, naplánujte si, jak budete zálohovat a obnovovat data, protože u některých NoSQL databází je to složitější než u SQL.
Dalším užitečným nástrojem je Extrahovat proměnnou (Extract Variable) nebo Extrahovat metodu (Extract Method). Když narazíte na složitý výraz nebo opakovanou logiku, označte část kódu a zvolte příslušnou akci. IDE vytvoří novou proměnnou nebo metodu s vhodným návrhovým názvem, který můžete ihned upravit. Tím se kód stane čitelnějším a snadněji testovatelným. Nezapomeňte, že extrakce metody by měla mít jasný účel – pokud metoda dělá více věcí najednou, je lepší ji rozdělit na menší celky.
Na závěr si osvojte zvyk shrnout každý odhad písemně, ať už e-mailem, nebo do zprávy. Stačí jedna věta: „Domluvili jsme se, že návrh předám do středy, s případným posunem na pátek, pokud nastanou komplikace." Takový záznam chrání vás i zákazníka před mylnými očekáváními. Dobře komunikovaný odhad není o tom, abyste se zavděčili, ale o tom, abyste nastavili realistická očekávání a vybudovali dlouhodobou důvěru. Když zákazník ví, že mluvíte na rovinu, snáze přijme i méně příjemnou zprávu o zpoždění.
Při učení se vyhněte také pastím, které vás brzdí. První z nich je přehnané studium teorie bez psaní kódu. Číst o smyčkách a podmínkách je užitečné, ale skutečné pochopení přijde až ve chvíli, kdy je sami použijete. Druhou pastí je opisování hotových řešení z internetu bez snahy jim porozumět. Místo toho si každý příklad přepište od začátku a snažte se ho upravit tak, aby dělal něco mírně odlišného. Třetí pastí je snaha naučit se vše najednou – objektové programování, databáze, frameworky. To je cesta k frustraci a vyhoření.
Začněte tím, že si zapnete logování pomalých dotazů. V MySQL či PostgreSQL se to dělá pomocí konfiguračních parametrů, které zaznamenají všechny dotazy trvající déle než stanovený limit. Tím získáte přehled o skutečných problémech, místo abyste hádali, co zpomalení způsobuje. Z logu pak vyberte nejčastěji volané dotazy a projděte je jeden po druhém. Často zjistíte, že stačí drobná úprava, aby se doba běhu zkrátila z vteřin na milisekundy.
Když potřebujete upravit větší část kódu, nemusíte trávit hodiny ručním přepisováním. Moderní vývojová prostředí nabízejí řadu vestavěných funkcí, které refaktorování výrazně urychlí. Klíčové je vědět, kdy je použít a jaké kroky předem provést, aby nedošlo k neočekávaným chybám. V tomto článku se zaměříme na konkrétní postupy, které můžete hned vyzkoušet.
Nejdřív si udělejte pořádek v hlavě: co je NoSQL vlastně zač? Pod tímto označením se skrývá několik rodin – dokumentové (např. MongoDB), key-value (např. Redis), sloupcové (např. Cassandra) a grafové (např. Neo4j). Každá z nich řeší jiný problém. Dokumentový model je vhodný pro obsahově bohatá data s proměnlivou strukturou, key-value pro rychlou čtení podle klíče, sloupcová úložiště pro obrovské analytické dotazy a grafové databáze pro data s hustou sítí vztahů. Pokud si nejste jisti, který typ je pro byt v panelákuás vhodný, začněte dokumentovým modelem – je nejuniverzálnější a nejbližší běžnému JSON formátu.
Nakonec se naučte používat Inline (neboli zrušení extrakce). Tato akce nahradí volání metody nebo proměnnou jejím obsahem. Hodí se, když zjistíte, že je zbytečná úroveň abstrakce. Ale pozor – pokud je metoda používána na více místech, inline ji odstraní úplně, což může vést k duplicitnímu kódu. Proto inline používejte pouze u lokálních, jednorázových pomocných funkcí.
Komunikace časových odhadů patří k nejcitlivějším momentům každého projektu. Zákazník chce vědět, kdy práci dostane, a vy chcete vypadat spolehlivě. Častou chybou je ale přetavit odhad v tvrdý slib, který se pak snadno obrátí proti vám. Místo abyste řekli „bude to hotové do pátku", zkuste formulaci, která dává prostor pro realitu, ale zároveň nezní vyhýbavě. Klíčové je oddělit to, co můžete ovlivnit, od toho, co ovlivnit nemůžete – a to zákazníkovi srozumitelně vysvětlit.
If you have any concerns about wherever and how to use Http://orasch.com/, you can contact us at the web-site.
