Prvním signálem,
že vyzdívka není v pořádku, je změna chování kamen. Pokud se topeniště zahřívá nerovnoměrně, na stěnách se sráží voda nebo cítíte zápach spáleniny i při běžném provozu, je čas na kontrolu. Dalším zjevným příznakem jsou viditelné trhliny na spárách mezi šamotovými tvárnicemi, případně jejich vydrolování. Nezanedbávejte ani pokleslé dno topeniště – to je častý následek přetápění.
Suché dřevo hoří čistě a s vyšší teplotou, což znamená, že se dřevo spálí efektivněji. Delší doba hoření není o tom, že by hořelo pomaleji, ale o tom, že se energie využije na ohřev místnosti, ne na odpařování vody. Při topení suchým dřevem také vzniká méně popela, protože se spálí i částice, které by u vlhkého dřeva zůstaly jako nespálený zbytek. Vlhké dřevo naopak více popela, který má větší objem a často obsahuje nedopalky.
Typickou chybou je ihned po opravě zatopit. Malta potřebuje čas na vytvrdnutí a prudké zahřátí by způsobilo její popraskání. První zatápění proto proveďte pozvolna – jen malým množstvím suchého dřeva, které necháte dohořet. Poté kamna nechte vychladnout a zkontrolujte, zda se na opravených místech neobjevily nové trhliny. Pokud vše drží, můžete postupně zatápět běžným způsobem.
Nové těsnění lepte speciálním žáruvzdorným lepidlem, které snese vysoké teploty. Nanášejte ho do drážky v tenké vrstvě, ne přímo na těsnění po celé délce. Těsnění zalisujte do drážky a nechte chvíli působit. Důležité je nepřetahovat těsnění přes rohy – v místě ohybu ho nechte přirozeně kopírovat tvar dvířek. Přílišné natahování způsobí, že se těsnění v rozích nadzvedne a vznikne mezera. Po nalepení nechte lepidlo zaschnout po dobu doporučenou výrobcem, obvykle několik hodin.
Pokud chcete prodloužit dobu hoření a minimalizovat popel, zaměřte se na to, aby dř
evo bylo opravdu suché. Ideální je skladovat dřevo na dobře větraném místě, pod přístřeškem, který chrání před deštěm, ale nebrání proudění vzduchu. Dřevo by nemělo ležet přímo na zemi – použijte podklady, aby mohlo vlhkost odvádět. Doba sušení závisí na druhu dřeva, ale obecně platí, že tvrdé dřevo (buk, dub, habr) potřebuje 1,5 až 2 roky, měkké (smrk, borovice) 6 až 12 měsíců. Nechte si na měření vlhkosti a používejte ji, nezkoušejte odhadovat podle barvy nebo prasklin.
U suchého dřeva je barva odkrytého dřeva pod odlupující se kůrou matná, našedlá až žlutobílá, někdy s lehce hnědým nádechem. Čerstvé dřevo má naopak živý, lesklý povrch, často s viditelnými kapkami pryskyřice u jehličnanů. Pokud kůra odpadává a pod ní vidíte dřevo, které je stále vlhké, tmavé nebo dokonce s nazelenalými skvrnami, znamená to, že dřevo vysychalo jen povrchově, ale uvnitř si drží vodu. To je typický případ, kdy někdo skladuje polena v hustém stohu bez proudění vzduchu – kůra na povrchu seschne rychleji než samotné dřevo.
Mezi nejčastější chyby patř
í topení dřevem, které leželo jen přes léto, nebo dokonce dřevem skladovaným pod balkonem v kontaktu se zemí. Mnoho lidí také nakupuje dřevo „čerstvé" a hned ho topí, protože nechtějí čekat. Výsledkem je pak časté přikládání, nízká teplota v topeništi a velká hromada popela. Pokud chcete mít z dřeva maximum, naučte se rozpoznat suché dřevo: má tmavší barvu, praská na čele, je lehké a při poklepání zní kovově. Mít na to vlhkoměr je dnes už samozřejmostí.
Jak podložku položit, aby opravdu chránila Samotná pokládka vyžaduje čistý a rovný povrch. Podložka by měla ležet na suché podlaze, bez nerovností, které by mohly způsobit její nadzvednutí nebo posun. Pokud ji pokládáte na dřevěnou podlahu, ujistěte se, že je podklad stabilní a bez mezer. Podložku nikdy nepokládejte na koberec – ten se může vlivem tepla vznítit i přes podložku. Spáry mezi jednotlivými díly, pokud podložku skládáte z více kusů, musí být minimální a překryté, aby nevznikla mezera pro průchod tepla nebo jisker.
Prvním krokem je kontrola. Zavřete dvířka a projeďte kolem nich hřbetem ruky, případně zapálenou zápalkou nebo tenkým proužkem papíru. Pokud cítíte proudění vzduchu nebo papír kmitá, těsnění netěsní. Dalším signálem je saze nebo jemný popílek v okolí dvířek, případně sklo, které se rychleji zanáší. Také si všímejte vzhledu samotného těsnění – pokud je ztvrdlé, prasklé, natržené nebo zplihlé, nemá smysl ho dále používat.
Učíte se rozeznat suché dřevo podle barvy a kůry? Nejdůležitější je trpělivost. Pokud si nejste jistí, nechte poleno pár dní v suché místnosti a sledujte, jak se kůra chová. Rozdíl mezi vysychajícím a suchým dřevem je dobře vidět právě na rychlosti odlupování. U skutečně suchého dřeva kůra odpadává sama, často už při manipulaci, a pod ní je rovnoměrně vybarvené dřevo bez tmavých skvrn. Teprve kombinace barvy, kůry, zvuku a hmotnosti vám dá jistotu, že ve sporáku skončí pořádné teplo, ne pára.
