Výměna šamotových desek v kamnech nebo krbu patří mezi údržbu, kterou nelze odkládat. Prasklá deska totiž nejen snižuje účinnost vytápění, ale také představuje riziko požáru. Než začnete, zkontrolujte stav spárovací hmoty a okolních cihel. Pokud jsou i ty poškozené, budete je muset opravit před samotnou výměnou. Připravte si nářadí: dláto, kladivo, špachtli, kartáč a vysavač. Důležité je také zajistit, aby kamna byla zcela vychladlá a odpojená od komína.
Po montáži zkontrolujte těsnost spár a případně je vyplňte žáruvzdorným tmelem. Pokud si nejste jistí správným postupem, obraťte se na odborníka – špatná výměna může způsobit ztrátu záruky na kamna. Pravidelná kontrola desek každé dva roky vám pomůže odhalit trhliny včas. Při správné péči vydrží šamotové desky mnoho let a zajistí bezpečné a efektivní hoření.
Pro dosažení optimální vlhkosti je nezbytné dřevo správně skladovat. Štípané dřevo by mělo být uložené na vzdušném místě, chráněné před deštěm, ale s přístupem vzduchu ze stran. Ideálně ho nechte venku pod přístřeškem 12 až 24 měsíců, podle druhu dřeva a klimatických podmínek. Tvrdé dřevo, jako je dub nebo buk, potřebuje déle, měkké dřevo (smrk, borovice) schnou rychleji. Důležité je nezakrývat hromadu plastovou fólií, která brání odpařování, ale používat prodyšnou krytinu.
Typickou chybou je zapálení kamen hned po výměně. Šamot musí být zcela suchý, Rekonstrukce Bytu jinak by mohl vlivem rychlého zahřátí popraskat. V první den používejte pouze malé množství paliva a postupně zvyšujte teplotu. Tím dojde k pozvolnému vysušení a „zavulkanizování" malty. Další častou chybou je použití obyčejného cementu – ten nesnese vysoké teploty a praská. Vždy sáhněte po materiálu určeném rady pro rekonstrukci kamnářské práce.
Optimální vlhkost pro topení v kamnech a kotlích na dřevo se pohybuje mezi 15 a 20 procenty. Této hodnoty dosáhnete, když dřevo naštípete na menší kusy, uložíte je na dobře větraném místě chráněném před deštěm a necháte je přirozeně vyschnout. Ideální je skladovat dřevo pod přístřeškem s otevřenými bočnicemi, aby mohl proudit vzduch. Nevhodné je skladování v těsně ucpáném prostoru, kde dřevo nemůže dýchat a začne plesnivět nebo hnít.
Prvním krokem je odstranění starých desek. Pomocí dláta a kladiva opatrně vyklepávejte desku od středu směrem k okrajům. Snažte se ji rozdělit na menší kusy, které půjdou snadno vyjmout. Dávejte pozor, abyste nepoškodili okolní konstrukci – zejména pokud jsou desky zasazené v maltě. Po vyjmutí všech kusů důkladně vyčistěte prostor od prachu, zbytků malty a popela. Použijte kartáč a vysavač, aby byl podklad dokonale rovný a suchý.
Jak správně usadit nové desky a předejít jejich praskání Před montáží si nové desky nechte aklimatizovat v místnosti, kde budou použity. Ideálně 24 hodin, aby si zvykly na teplotu a vlhkost. Při pokládce používejte speciální šamotovou maltu nebo lepidlo odolné vysokým teplotám. Nanášejte ji rovnoměrně na zadní stranu desky a na podklad. Desku pak přitlačte a jemně poklepejte gumovou paličkou, aby dobře přilnula. Mezi deskami ponechte spáru přibližně 2–3 mm – vyrovnáte tím případnou tepelnou roztažnost.
Častou chybou je skladování dřeva v nevytápěné garáži nebo sklepě, kde je vlhký vzduch a špatná cirkulace. Takové prostředí prodlužuje sušení a může způsobit vznik plísní. Naopak ideální je místo s průvanem, kde dřevo neleží přímo na zemi – podložte ho paletami nebo latěmi, aby mohlo odspodu schnout. Před spálením si také vždy přineste dřevo do tepla alespoň na dva dny, aby se jeho povrchová vlhkost srovnala s okolím a zvýšila se tak jeho výhřevnost.
Optimální vlhkost pro topení se pohybuje mezi 15 a 20 %. Při této hodnotě dřevo hoří efektivně, produkuje minimum dehtu a popela a jeho výhřevnost je nejvyšší. Pokud je vlhkost vyšší, klesá účinnost spalování a zvyšuje se množství emisí. Naopak příliš suché dřevo pod 10 % hoří příliš rychle, vydábyt v panelákuá málo dlouhodobého tepla a může poškozovat kamna. Proto se vyplatí kontrolovat vlhkost dřeva vlhkoměrem, a to těsně před spálením, ne jen při nákupu.
Kdy popel rozhodně nepoužívat a jak poznat vhodný zdroj Než popel rozházíte po zahradě, ověřte si, z čeho vznikl. Vhodný je pouze popel ze suchého, neošetřeného dřeva – tedy z polen, briket nebo dřevěných peletek. Nikdy nepoužívejte popel z uhlí, lakovaného dřeva, dřevotřísky nebo papíru s barevným potiskem. Tyto materiály obsahují těžké kovy a toxické látky, které se dostanou do půdy a následně do rostlin. Stejně tak se vyhněte popelu z grilu, kde se spalovalo maso s marinádami či uzeninami.
If you loved this article and you simply would like to be given more info regarding jak zařídit Malou kuchyni i implore you to visit the page.
