Důležitý je také způsob přikládání. Místo jednoho velkého polena a dvou menších naskládejte do topeniště vrstvu tvořenou většími kusy, které se vzájemně podpírají. Mezi nimi nechte malé mezery, aby mohl proudit vzduch. Na dno položte dvě polena podélně, na ně jedno příčně. Tím vznikne jakási hvězdice, která hoří postupně a rovnoměrně. Vyhněte se tomu, abyste polena skládali na sebe těsně — pak se navzájem dusí a žár se nevyvine.
Poslední rekonstrukce koupelny krok za krokem často lidé přeskočí, a proto se saze rychle vrací. Po vyčištění sklo vytřete do sucha hadříkem namočeným v čisté vodě. Zbytky octa sám o sobě nevadí, ale přitahují prach, Http://ingeekswetrust.De který se mísí s novými sazemi. Pro lepší kluznost povrchu můžete nakonec sklo přeleštit suchým mikrovláknem. Ocet navíc neutralizuje zápach spáleniny a nezanechává žádné toxické výpary, takže se hodí i do domácností s dětmi nebo domácími mazlíčky.
Když praskliny klamou: rozpoznejte rozdíl mezi suchým a mrtvým dřevem Ne každá prasklina znamená suché palivo. Staré, letité poleno, které leží na hromadě několik let, může mít čelo zcela rozpukané, ale uvnitř být stále vlhké, protože bylo skladováno na zemi pod plachtou, která zadržovala vodu. Důležité je proto zkontrolovat i barvu a hmotnost. Suché smrkové nebo borové dřevo je světlé, téměř bílé až žluté, If you're ready to read more info in regards to více detailů stop by the web-page. a poleno je výrazně lehčí než stejně velký kus čerstvého dřeva. Zvedněte dvě polena stejné velikosti – suché bude mít znatelně menší hmotnost. Další spolehlivou pomůckou je kůra: u suchého dřeva se sama odlupuje nebo se dá snadno oddělit prsty. Pokud kůra pevně drží a je vlhká na dotek, dřevo není připravené k topení.
Při výběru nebo výrobě dvířek kamen se často řeší poměr mezi dřevěnou konstrukcí a skleněnou výplní. Málokdo ale ví, že zásadní roli hraje vlhkost dřeva. Čerstvé dřevo, které nebylo dostatečně vysušeno, se totiž chová úplně jinak než suché. Pokud tento rozdíl podceníte, sklo může prasknout, nebo naopak vypadávat z rámu. Proto se vyplatí pochopit, jak na sebe tyto dva materiály působí.
Při provozu akumulačních kamen se dopouští řada lidí zbytečných chyb. Nejčastější je regulace přívodu vzduchu – přílišné přiškrcení sice prodlouží hoření, ale zároveň způsobí nedokonalé spalování a tvorbu sazí. Kamna pak nedosáhnou potřebné teploty a akumulace je slabá. Naopak příliš velký přívod vzduchu způsobí rychlé vyhoření a teplo odletí komínem. Zkušení topiči proto řídí proces podle barvy plamene a teploty povrchu – pokud je kamna na dotek příliš horká, je to signál, že jste přehnali výkon.
Správný postup začíná u dřeva samotného. Použijte tvrdé dřevo, jako je buk, dub nebo jasan, které má vyšší výhřevnost a hoří pomaleji než smrk či borovice. Polena by měla být suchá, ideálně s vlhkostí pod 20 %. Vlhké dřevo místo hoření pouze doutná, vytváří dehet a zanáší sklo. Před zakládáním si připravte dvě různé velikosti: střední kusy na rozhoření a několik velkých, které přiložíte až na žhavé uhlíky.
Pokud už máte dvířka vyrobená z vlhkého dřeva a sklo je velké, nebojte se dvířka před osazením skla nechat týden rozložená v suchu. Tím necháte dřevo seschnout a teprve poté sklo vložíte. Odměnou vám bude dvířka, která vydrží bez prasklin i při běžném používání. Jestli naopak teprve plánujete výrobu, vždy volte raději menší skleněnou plochu a širší rám, než by bylo nutné – u vlhkého dřeva se to vyplatí.
Typickou chybou je použití čerstvě nařezaného dřeva z hobby trhu bez kontroly vlhkosti. I když je povrch na pohled suchý, uvnitř může být vlhkost 18 % i více. Před řezáním drážek proto změřte vlhkost vlhkoměrem. Pokud nemáte přístroj, nechte dřevo dva až tři týdny v suché místnosti, ideálně poblíž kamen, aby se aklimatizovalo. Teprve pak řežte drážky a osazujte sklo. Pamatujte, že každé dřevo je jiné – buk a dub pracují méně, smrk a borovice více.
Suché dřevo (s vlhkostí okolo 8–12 %) je rozměrově stabilní. Můžete si dovolit větší skleněnou plochu, protože rám se nebude výrazně kroutit ani měnit své rozměry. Sklo pak drží pevně v drážce, těsnění zůstává přítlačené a žádné mezery nevznikají. Naopak vlhké dřevo (nad 15 %) při zahřátí rychle vysychá a smršťuje se. Tím se mění šířka drážky, do které je sklo vsazeno. Pokud je sklo velké a rám se srazí, může dojít k pnutí, které sklo neunese a praskne.
Praktická zkouška je jednoduchá: vezměte poleno do obou rukou a udeřte jím o jiné poleno. Suché dřevo vydává jasný, zvonivý zvuk, podobný úderu do tvrdého dřeva. Vlhký kmen zní tlumeně, jako když udeříte do gumy. Praskliny na čele vám ale napoví víc. Pokud je čelo popraskané do tvaru hvězdice, tedy trhliny se sbíhají do středu, je to jasná známka, že voda už unikla z vnitřní hmoty. Pokud jsou praskliny jen po obvodu nebo chybí úplně, dřevo je pravděpodobně ještě čerstvé, a pokud do něj říznete nožem, povrch bude vlhký a pružný.
