Častou chybou je prát povlečení na příliš vysokou teplotu jen nábytek na míru proto, proměna Bytu abyste ho „vydezinfikovali", a to u materiálů, které to nesnesou. Místo toho použijte dezinfekční přísadu do praní, která funguje i při 30 °C, a necpejte do pračky více povlečení, než kolik se jí vejde – přeplněná pračka nedokáže prádlo dostatečně proprat, a proto se špína usazuje ve vláknech. Vždy také dbejte na to, abyste měli zapnutý správný program – krátký program na 40 °C není totéž co prací cyklus na 40 °C, který trvá déle a dosahuje vyšší účinnosti. Pokud si nejste jistí, zvolte raději nižší teplotu, protože to vždy znamená menší riziko poškození.
Typickou chybou je prát povlečení z různých materiálů dohromady. Když dáte bavlnu na 60 a mikrovlákno na 40, buď jedno, nebo druhé trpí. Řešení je jednoduché: roztřiďte povlečení podle materiálu a teploty, a pokud máte jen jednu sadu, perte ji na 40 stupňů, což je kompromis pro většinu materiálů. Další častou chybou je přeplnění pračky – povlečení potřebuje prostor, aby se voda dostala ke všem částem. Jinak se prací prostředek nevypláchne a na tkanině zůstanou bílé mapy.
Nestandardní rozměry polštářů jsou častým problémem. Ať už jde o ortopedický polštář, cestovní polštář ve tvaru podkovy, nebo polštář na míru podle vaší postele, běžně dostupné povlečení prostě nesedí. Výsledek? Povlak je buď příliš volný, nebo naopak polštář nacpete silou a švy praskají. Řešením je nechat si ušít povlak na míru. Není to tak složité, jak se zdá, a můžete si být jistí, že výsledek bude přesně odpovídat vašim potřebám.
U směsových materiálů, jako je bavlna s příměsí polyesteru, se řiďte tou složkou, která má nižší toleranci teplot. Většinou to znamená 40 stupňů, maximálně 50. Vyšší teplota způsobí, že se syntetická vlákna zatáhnou a povlečení se zvlní. Důležité je také správné dávkování pracího prostředku – na směsi používejte poloviční dávku, protože se méně špiní a časté praní na 40 stupňů nevyžaduje agresivní chemii.
Skladování povlečení ovlivňuje jeho životnost více, než se zdá. Čisté a suché povlečení ukládejte na suchém, tmavém místě, ideálně složené do tvaru, který zabírá málo místa. Vyhněte se plastovým obalům, které nepropouštějí vzduch a vedou k zatuchlině. Místo toho použijte látkové pytle nebo jen volně uložené prádlo v prádelníku. Pokud dodržíte tyto zásady, bavlněné povlečení vám vydrží svěží a barevné po mnoho let, a vy se vyhnete zbytečnému nakupování nových sad.
Když přijde na praní povlečení, většina lidí sáhne po univerzálním programu na 40 nebo 60 stupňů. Jenže každý materiál snáší jinou teplotu, a pokud to nerespektujete, můžete zničit jak vlákna, tak i barvy. Než vůbec zapnete pračku, podívejte se na cedulku – je to jediný spolehlivý zdroj informací. I když se to nezdá, rozdíl mezi 30 a 60 stupni je u povlečení zásadní a ovlivňuje nejen životnost, ale i hygienu.
Nejprve změřte, pak vybírejte látku Základem je přesné měření. Polštář měřte vždy na šířku, délku a výšku. Nezapomeňte, že povlak by měl být o něco větší než samotný polštář, aby se dal snadno nasadit a aby se látka nepřetahovala. Přidejte si proto na každou stranu alespoň dva centimetry na švy a jeden až dva centimetry na vůli. Pokud má polštář atypický tvar, obkreslete si jeho obrys na velký papír – to vám usnadní práci při stříhání.
Typickou chybou je také časté praní celé deky kvůli jedné skvrnně. Lokální skvrnu ošetřete nejprve vlažnou vodou a jemným mýdlem na vlnu, vetřete prstem a nechte působit 5 minut, pak opláchněte. Pokud skvrna nezmizí, vyperte jen postiženou část – deku namočte do lavoru tak, aby zbytek zůstal suchý. A pamatujte, že vlna má samočistící schopnost, takže ji neperte po každém použití, ale maximálně dvakrát ročně, pokud to není nezbytně nutné.
Žehlení podle typu materiálu – co funguje a co ničí Žehlení je nejrizikovější krok. U bavlny a lnu zvolte žehličku na maximum a napařování, ale jen pokud jsou závěsy mírně vlhké. Suchá látka se leskne a nevratně se poškodí. U syntetických látek nastavte teplotu na minimum – polyester se taví už kolem 150 °C. Ideální je žehlit je z rubu přes vlhkou utěrku. Samet a velur nevystavujte přímému kontaktu s žehličkou vůbec – napařujte je ve svislé poloze, a pokud nemáte napařovač, pověste je do koupelny a pusťte horkou sprchu.
Při šití dbejte na kvalitní zapínání. Nejpraktičtější je zip, který povlak snadno sundáte a vyperete. Zip by měl být umístěný na kratší straně – pokud je polštář obdélníkový, na šířce. U atypických tvarů, jako jsou půlměsíce nebo válce, umístěte zip podél nejdelší hrany. Pokud nechcete zip, můžete použít suchý zip, ale ten se může časem opotřebovat. Další možností je povlak s přesahem, který se zavírá na knoflíky – to je elegantní a funkční.
In case you beloved this article as well as you desire to be given more details relating to více informací najdete zde generously pay a visit to our internet site.