Rozdíl mezi hrazeným a nadstandardem Základní kovová rovnátka jsou plně hrazena, ale pouze v případě, že splňujete indikační kritéria. Keramická, safírová nebo vnitřní rovnátka už spadají do nadstandardu a pojišťovna na ně nepřispívá vůbec. Stejně tak si sami platíte všechny náhradní díly, které se během léčby poškodí, pokud nejde o zjevnou vadu materiálu. Dávejte si pozor, že i když pojišťovna hradí základní typ rovnátek, neznamená to automaticky úhradu všech vyšetření, rentgenů nebo fixačních fází.
Praktickým způsobem, jak zjistit správnou velikost, je vyzkoušet sadu zkušebních kartáčků s různými průměry (například barevně rozlišené). Lékaři doporučují začít s menší velikostí a postupně zkoušet větší, dokud nenajdete tu, která klade mírný odpor. Důležité je také rozlišovat, že mezery mezi zuby nejsou stejné – v zadních úsecích bývají užší než v předních. Proto se může stát, že budete potřebovat dvě různé velikosti pro různé části chrupu. Typickou chybou je používat jednu velikost po celé čelisti, což vede k nedostatečnému čištění v některých místech.
Jak poznáte, že je kartáček příliš malý nebo velký? To read more information on zjistit více stop by our website. Při čištění pod obloukovým drátem rovnátek se zaměřte na pocit. Správně zvolený kartáček by měl při zasunutí mezi zuby jemně klouzat, ale zároveň cítíte, jak se štětiny dotýkají skloviny i okolí drátu. Pokud kartáček projde bez sebemenšího odporu a vy necítíte žádné „škrábání", je pravděpodobně příliš úzký – nedokonale tak odstraní plak a zbytky jídla. Naopak pokud se kartáček zasekává, ohýbá se nebo musíte použít nadměrnou sílu, je příliš velký. Tím riskujete nejen poškození dásní, ale i uvolnění zámků rovnátek, což může celou léčbu prodloužit.
Poslední rada se týká psychiky. Pokud na veřejnosti zakoktáte nebo se vám slovo nepovede, neomlouvejte se a nepřerušujte řeč. Prostě se nadechněte a pokračujte. Publikum většinou ani nezaregistruje drobnou chybu, ale vaše nervozita by byla znát. Po dvou až třech měsících si sami všimnete, že na rovnátka při mluvení téměř nemyslíte. Do té doby je důležité pravidelně mluvit nahlas, a to i sami se sebou.
Základním problémem bývá výběr velikosti. Mezizubní prostory se u člověka s rovnátky mění – v některých místech je mezera větší, jinde menší. Pokud si koupíte jeden univerzální kartáček, pravděpodobně v některých místech neprojde, nebo naopak bude příliš volný a nedostane se do kontaktu se zubem. Ideální je mít alespoň dvě velikosti: jednu menší pro užší mezery a jednu větší pro širší místa. Ortopantografické snímky nebo zkouška přímo u ortodontisty vám pomohou určit, které velikosti potřebujete.
Výběr správné velikosti mezizubního kartáčku je klíčový pro efektivní čištění fixních rovnátek. Špatně zvolený kartáček buď nedokáže proniknout barvy stěn do obýváku mezer mezi drátem a zubem, nebo naopak způsobuje podráždění dásní a nepohodlí. Než sáhnete po prvním balení, věnujte pozornost tomu, jak jednotlivé velikosti odpovídají anatomii vašeho chrupu. Základním pravidlem je, že kartáček by měl procházet mezerou s mírným odporem, ale ne silou. Pokud musíte tlačit, je příliš velký; pokud prokluzuje bez jak zařídit malou kuchyniéhokoli kontaktu s povrchem zubu, je malý.
Pokud už rovnátka máte, sledujte, co přesně pojišťovna proplácí při každé návštěvě. Většinou se platí jen samotná úprava oblouku, ale výměna gumiček, lepení nových zámků nebo retenční fólie jsou často nad rámec. Nejlépe uděláte, když si před každou návštěvou ověříte, které úkony jsou v daném měsíci hrazeny. A pokud vám něco není jasné, neváhejte se obrátit přímo na oddělení péče vaší pojišťovny – mají povinnost vám poradit.
U dětí a mladistvých hradí pojišťovna fixní rovnátka, pokud jsou indikována ze zdravotních důvodů, jako jsou závažné skusové vady, poruchy řeči či žvýkání. Nárok mají obvykle pacienti do 18 let, ale některé pojišťovny přispívají i déle. Vždy si ověřte, zda váš ortodontista má smlouvu s vaší pojišťovnou, jinak byste hradili naprosto vše. K tomu si vyžádejte předběžný výměr, který vám dá jasný přehled, na co přesně přispějí.
Klíčem k úspěchu je trpělivost a důslednost. První týdny budou náročné, ale po měsíci se péče stane automatickou. Pokud dítě občas selže, nevyčítejte mu to, ale společně najděte cestu, jak příště uspět. Ortodontická péče není trest, ale investice do zdraví, která se vyplatí. Až si dítě osvojí správné návyky, přestane to vnímat jako povinnost a stane se to běžnou součástí dne.
Typickou chybou je čekání na to, že si pojišťovna převezme veškerou administrativu. Musíte si sami pohlídat, jaké formuláře a v jak zařídit malou kuchyniých termínech se odevzdávají. Před zahájením léčby si od ortodontisty vyžádejte podrobný plán, který obsahuje předpokládanou dobu trvání, počet kontrol a typ rovnátek. Tento dokument pak porovnejte s tím, co vám pojišťovna potvrdí v předběžném výměru. Jen tak předejdete nepříjemným doplatkům.
