Ubrusy patří k těm kouskům domácího textilu, které toho za svůj život hodně zažijí. If you have any inquiries regarding where and the best ways to make use of nábytek na míru, you can call us at our own site. Skvrny od vína, otisky talířů nebo zažloutlé záhyby po dlouhém skladování. Přitom stačí dodržet pár zásad a ubrus vám vydrží krásný po mnoho let. Zaměřte se na správné praní, žehlení a skládání – a hlavně se vyhněte častým chybám, které látce zbytečně škodí.
Dodržováním těchto pěti zásad – mírná teplota, šetrný prací prostředek, ocet místo aviváže, sušení ve stínu a žehlení vlhkého prádla – dosáhnete toho, že vaše lněné povlečení zůstane hebké, odolné a bude vám dělat radost dlouhé roky. A pokud se někdy stane, že je i přes veškerou snahu len tvrdší, jednoduše ho vyperte znovu s trochou octa – vrací mu to pružnost i jemnost.
Praní začíná u teploty. Voda nad 30 stupňů způsobí, že se vlněná vlákna stáhnou a slepí k sobě. Stejně destruktivní je i ždímání na vysoké otáčky. Ideální je ruční praní ve studené vodě s prostředkem určeným na vlnu. Pokud použijete pračku, zvolte program na vlnu nebo ruční praní s minimálním odstředěním. Nikdy nepoužívejte aviváž, ta vlákna obalí a deka přestane dýchat. Místo ní přidejte do máchací lázně lžíci octa, který neutralizuje zbytky pracího prostředku a vlákna zjemní.
Sušení je kritický bod, ve kterém většina lidí udělá osudovou chybu. Zavěšení mokré vlněné deky na šňůru je spolehlivý způsob, jak ji natáhnout vlastní vahou a zničit její tvar. Sušička je ještě horší – teplo a pohyb způsobí nenávratné sražení. Správný postup je položit deku na savé prostěradlo, srolovat ji a jemně zatlačit, aby se voda vsákla. Poté deku rozložte na rovný povrch, nejlépe na sušák na prádlo s mřížkou, a nechte ji volně uschnout při pokojové teplotě. Vyhněte se přímému slunci i topení, které vlákna vysuší a zkřehne.
Po vyprání přichází na řadu žehlení. Ideální je žehlit ubrus ještě mírně vlhký. Pokud už stihl uschnout, lehce ho postříkejte vodou a nechte chvíli odležet v igelitovém pytli – tím se vlhkost rovnoměrně rozloží. Žehlete vždy po rubu, zejména pokud má ubrus výšivku nebo potisk. U lnu nastavte nejvyšší teplotu a žehlete důkladně, u směsových materiálů zvolte střední stupeň. Aby na látce nezůstaly přehyby, žehlete ve směru vláken a vyhněte se krouživým pohybům.
Skvělé zprávou je, že len se postupem času stává měkčím a příjemnějším na dotek. Každé praní vlákna zjemňuje, takže pokud se vám první týdny zdá povlečení tvrdší, nenechte se odradit. Časem si vytvoří takzvaný „užitkový vzhled", který je typický svou poddajností a přirozeným leskem. Důležité je jen neuspěchat sušení a neexperimentovat s agresivními chemikáliemi.
Jak na to: teplota, prací prostředek a sušení Základem je vždy respektovat symboly na štítku, ale obecně platí: perte len na jemný nebo vlněný program s teplotou do 40 °C. Vyšší teplota způsobuje srážení vláken a ztrátu pružnosti. Používejte tekuté prací prostředky určené na jemné tkaniny, ideálně bez optických zjasňovačů a enzymů, které narušují strukturu lněného vlákna. Vyhněte se aviváži – místo ní přidejte do přihrádky na máchání jednu až dvě lžíce bílého octa. Ocet vlákna zjemní a zároveň neutralizuje zbytky pracího prostředku.
Po vyprání povlečení okamžitě vyjměte z pračky. Mokrý len by neměl zůstat uvnitř bubnu déle než pár minut, jinak se vytvoří nepříjemné zapařiny a záhyby, které se pak obtížně žehlí. Pokud máte možnost, sušte povlečení venku ve stínu – přímé slunce způsobuje žloutnutí a křehnutí vláken. V úprava interiéru zvolte sušák na vzdušném místě, případně sušičku s programem na jemné prádlo. Sušička je sice rychlá, ale při vyšší teplotě může len ztratit svou přirozenou měkkost a srazit se.
Největší chybou, kterou lidé dělají, je žehlení úplně suchého lnu. Pokud povlečení žehlíte, vyndejte ho ze sušičky ještě mírně vlhké nebo ho před žehlením lehce postříkejte vodou. Žehlete na střední teplotu bez páry, a to vždy z rubové strany. Pro extra měkkost můžete povlečení po vyprání protřepat a nechat volně uschnout na ramínku nebo přes šňůru – díky tomu se vlákna přirozeně uvolní a tkanina je poddajnější.
Nejčastější chyba začátečníků? Poddimenzování přídavků. Pokud dáte gumě málo místa, prostěradlo se bude nadzvedávat a klouzat. Naopak příliš volná guma způsobí, že se látka na matraci řasí. Ideální je gumu nejprve nahrubo přichytit, nasadit na matraci a upravit napětí – teprve potom ji napevno zašít. Dalším problémem je srážlivost látky. Před šitím perte materiál na stejnou teplotu, jakou budete používat při běžném praní, jinak se prostěradlo po prvním vyprání stáhne a přestane sedět.
