Důležité je i prostředí. Vypněte televizi, odložte telefony a stůl prostřete tak, aby na něm bylo příjemně. Dítě by mělo sedět na stabilní židli s nohama opřenýma o podložku – když se necítí v rovnováze, těžko se soustředí na jídlo. Jídlo podávejte v menších porcích na menším talíři. Velký talíř plný jídla působí na dítě stresujícím dojmem. Místo tří chodů nabídněte jedno jídlo a k němu misku s ovocem nebo zeleninou, ze které si může samo brát.
Základním pravidlem je kombinovat tři složky: bílkoviny, komplexní sacharidy a trochu tuku. Bílkoviny zasytí na delší dobu, sacharidy dodají energii na přemýšlení a tuk podpoří vstřebávání vitamínů. Místo bílého pečiva s džemem zkuste celozrnnou tortillu s tvarohem a kousky okurky. Pokud dítě odmítá tvaroh, schovejte ho do pomazánky s bylinkami a trochou česneku – chuť se překryje, ale výživová hodnota zůstane.
Při výběru hraček se vyhněte všemu, co má ostré hrany, malé části nebo dlouhé šňůry. Důležité je také střídat hračky – dvouleté děti se rychle nudí. Nechte vždy k dispozici jen několik vybraných pomůcek a ostatní schovejte. Po týdnu je vyměňte. Tím udržíte zájem bez nutnosti kupovat nové věci. Nejdůležitější ale je, abyste si s dítětem hráli společně a hračky používali jako prostředek k rozvoji, ne jako náhradu vaší pozornosti.
Na co si dát pozor? Nezapomínejte na dostatečné množství tekutin. K svačině přibalte láhev s vodou nebo neslazeným čajem, ale vyhněte se sladkým limonádám. A pokud dítě přijde s tím, že má hlad hned po první hodině, zvyšte podíl bílkovin – třeba přidejte vařené vejce nebo kousek kuřecího masa. Naopak když svačinu nechává netknutou, zkontrolujte, jestli není příliš studená nebo suchá – někdy pomůže přidat dip nebo kousek ovoce, který dodá šťávu.
A co když nechuť přetrvává? Sledujte, zda se nejedná o delší období, kdy dítě hubne, je unavené, nemá energii nebo ho bolí břicho. V takovém případě je na místě konzultace s pediatrem. Někdy může jít o alergii, nedostatek železa nebo jiný zdravotní problém. Pokud ale dítě jen vybírá a odmítá některé potraviny, mějte trpělivost. Vnímání chuti se vyvíjí a dítě může novou potravinu přijmout až po desátém či dvacátém setkání – proto ji nabízejte znovu a znovu, ale bez nátlaku.
Ve dvou letech dítě prochází obdobím prudkého rozvoje řeči, motoriky i myšlení. Rodiče často sahají po hračkách s blikajícími světly a zvuky, ale tyto hračky většinou nabízejí jen pasivní zábavu. Mnohem přínosnější jsou didaktické pomůcky, které podporují aktivní objevování, manipulaci a řešení problémů. Důležité je vybírat hračky odpovídající aktuálním schopnostem dítěte – pokud jsou příliš snadné, nudí, pokud příliš složité, frustrují.
Vyhněte se častému nabízení jídla mezi hlavními jídly. Pokud dítě nesní oběd, počkejte do svačiny, ale nenahrazujte jídlo sušenkami nebo tyčinkami. Hlad je přirozený spouštěč chuti k jídlu. Naopak, pokud dítě jídlo odmítá, nechte ho od stolu odejít, ale bez možnosti okamžitého mlsání. Typickou chybou je také podávání příliš velkých porcí. Raději naservírujte menší talíř a nechte dítě, If you beloved this article and also you would like to get more info regarding Mediawiki.Ibenouahman.Online nicely visit our own internet site. ať si samo řekne o přídavek. Malá porce není tak stresující a dítě se snadněji přesvědčí, aby ji dojedlo.
Nakonec si uvědomte, že záchvaty na veřejnosti nejsou věčná katastrofa. Rodiče kolem vás to znají a většina lidí je spíš vnímavá, než odsuzující. Pokud cítíte, že ztrácíte trpělivost, dejte si pauzu – odveďte dítě na chodbu, do kouta obchodu nebo ven před dveře. Dejte si pět minut na zklidnění vlastních nervů. Vaše klidná přítomnost je to hlavní, co dítě potřebuje, aby se naučilo zvládat vlastní emoce. S každým zvládnutým záchvatem budete oba silnější.
Když se vaše dítě vzteká uprostřed obchodu nebo na zastávce, máte pocit, že na vás všechny koukají. První chybou je snažit se dítě umlčet rekonstrukce koupelny krok za krokem každou cenu nebo mu vyhrožovat. Místo toho se nadechněte a uvědomte si, že záchvat vzteku je normální vývojová fáze, ne váš osobní neúspěch. Důležité je neztratit hlavu a jednat podle jasných pravidel, která dítě zná i z domova.
Nakonec si uvědomte, že svačina nemusí být perfektní z výživového hlediska každý den. Důležité je, aby byla pestrá, chutná a hlavně snědená. Experimentujte s tvary, barvami i příchutěmi, a když něco nefunguje, nevzdávejte to – děti potřebují čas, aby si na nové chutě zvykly. Klidně opakujte jedno jídlo vícekrát, ale v jiné úpravě, a brzy najdete kombinace, které budou fungovat.
Dětské nechutenství dokáže znejistit každého rodiče. Místo abyste se soustředili na to, co a kolik dítě sní, zaměřte se na to, rady pro rekonstrukcič jídlo odmítá. Často za tím nestojí žádná nemoc, ale běžná vývojová fáze, citlivost na chuť nebo strukturu jídla, případně tlak, který dítě u stolu cítí. Než začnete cokoli měnit, pozorujte, kdy k nechutenství dochází – jestli jde o celodenní odpor, nebo jen o odmítání konkrétních pokrmů.
