Dech je při běhu něco, co většina z nás považuje za samozřejmost, dokud to nezačne drhnout. Když ale pochopíte, jak dýchání ovlivňuje vaši ekonomiku pohybu, rázem zjistíte, že máte v ruce nástroj, který vám ušetří spoustu sil. Základní pravidlo zní: dýchejte přirozeně, ale s rozmyslem. To neznamená, že musíte počítat každý nádech, ale měli byste vědět, kdy a jak dech vědomě zapojit.
Když začnete, sledujte, jak vaše tělo reaguje. Mírné zvýšení únavy po prvních dnech je normální, ale pokud se objeví nevolnost, závratě nebo silná bolest, přestaňte. Lymfatický systém je citlivý a každé tělo je jiné. S jemným tlakem, pomalým tempem a logickým směrem tahů ale získáte jednoduchý rituál, který podpoří imunitu, zklidní otoky a dodá lehkost. A to je výsledek, který stojí za to.
Mezi časté chyby patří přílišné soustředění na dech na úkor Should you loved this informative article and you would want to receive more information with regards to Http://Bookmarkingcentrals.Com/ please visit our own web-site. běžecké techniky. Dech má být doprovod, ne hlavní herec. Nesnažte se o žádné „dokonalé" vzorce za každou cenu. Tělo vám dá najevo, co potřebuje – pokud se zadýcháváte, znamená to, že tempo je nad vaše možnosti. V tu chvíli zpomalte nebo přejděte do chůze a dech se sám srovná. Nejlepším tréninkem dechu je pravidelný běh v nízké intenzitě, kdy dýcháte tak, že byste při běhu zvládli mluvit v celých větách.
Začněte u bránice, ne u hrudníku. Většina běžců dýchá příliš mělce, což vede k rychlé únavě a křečím v boku. Zkuste toto: položte si jednu ruku na břicho a druhou nábytek na míru hrudník. Při nádechu by se měla zvedat spodní ruka, horní zůstává téměř v klidu. Nacvičte si to v klidu doma, pak při chůzi a teprve potom při běhu. Pokud cítíte, že se vám při běhu zvedají ramena, dýcháte hrudně – zpomalte a vraťte se k bráničnímu vzoru.
Nakonec si dejte pozor na jeden častý mýtus: že musíte dýchat pouze nosem. To platí jen pro klidové aktivity. Při běhu je přirozené dýchat ústy, protože potřebujete větší objem vzduchu. Nebojte se toho. Klíčem je najít si vlastní rytmus, který vám vyhovuje, a pravidelně ho trénovat. Za pár týdnů si všimnete, že běháte s větší lehkostí a že se váš dech stal neviditelným pomocníkem, ne nepřítelem, kterého musíte překonávat.
Nejčastější chybou bývá příliš silný tlak nebo rychlé pohyby. Lymfatické cévy jsou mělce pod kůží, takže silný stisk je spíš zablokuje, než rozproudí. Dalším omylem je masírovat při infekci, horečce nebo zánětu – to může stav zhoršit. Vyhněte se také masáži v místech s křečovými žilami, čerstvými jizvami nebo kožními vyrážkami. A pokud máte srdeční nebo ledvinové potíže, poraďte se předem s lékařem; samomasáž v těchto případech není vhodná bez odborného dohledu.
Začněte tím, že si lehnete na záda, ruce podél těla, nohy mírně od sebe. Zavřete oči a několikrát se zhluboka nadechněte do břicha. Pak si v duchu opakujte: „Jsem zcela klidný." Soustřeďte se na pravou ruku a představujte si, jak je těžká. Po asi třiceti sekundách si řekněte:
