Dejte pozor na to, že thajská masáž není vhodná pro lidi s akutním zánětem, horečkou, křečovými žilami nebo po operaci páteře. V těhotenství se vyhněte tlaku na bedra a břicho. Pokud klient během masáže ucítí ostrou bolest, okamžitě přestaňte a zvolněte. Bolest by měla být spíše tupá, doprovázená pocitem tlaku. Po masáži se doporučuje pít vodu, aby se tělo zbavilo uvolněných toxinů.
Pro citlivou pleť je zásadní zkrátit dobu expozice. Standardních 10–15 minut je pro tento typ pleti příliš mnoho. Doporučuji omezit proceduru na 5–7 minut, přičemž po 3 minutách vždy udělejte krátkou pauzu a sledujte, jak pokožka reaguje. Pokud se objeví jakékoli pálení, svědění nebo výrazné zarudnutí, okamžitě přerušte. Důležité je také držet obličej ve vzdálenosti alespoň 30 cm od hladiny vody – čím blíže, tím agresivnější působení. Pro ochranu očí a citlivých míst můžete použít bavlněnou látku přes oči, což sníží kontakt s párou a zároveň zabrání podráždění.
Největší chybou bývá spěch. Thajská masáž zad by měla trvat minimálně třicet minut, jinak nestihnete projít všechny vrstvy svalů. Klient by neměl zadržovat dech, proto ho vedete k pomalému nádechu a výdechu. Po skončení masáže by měl chvíli ležet, než vstane, aby se tělo stihlo srovnat. Pokud cvičíte doma, doporučuji začít na kratších úsecích a postupně přidávat, než se pokusíte o celou sadu.
Příprava pleti a vhodné doplňky pro citlivou pleť Před samotnou lázní si obličej omyjte vlažnou vodou a jemným čisticím gelem bez parfemace. Vyhněte se drsným peelingům nebo kyselinám, které by mohly v kombinaci s párou způsobit mikrooděrky. Pokud máte na obličeji otevřené rány, záněty nebo aktivní rosaceu, parní lázeň raději vynechejte. Do vody můžete přidat jednu až dvě kapky levandulového nebo heřmánkového éterického oleje, ale pouze pokud je 100% přírodní a bez syntetických přísad. Pozor – olej se nesmí dostat do očí, takže pokud máte sklony k alergiím, sáhněte raději po suchém heřmánkovém květu, který vložíte do vody a přecedíte. Nikdy nepoužívejte oleje s dráždivými složkami, jako je máta nebo citrusy.
Při výběru se řiďte hlavně tím, co vám dělá dobře. Pokud máte rádi intenzivní pocení a rituál s ochlazováním, zvolte finskou saunu. Pokud hledáte jemnější prohřátí a máte méně času, infrasauna je praktičtější – dá se zabudovat doma do malé místnosti. Nejdůležitější je ale vyzkoušet obě varianty alespoň třikrát a sledovat, jak vaše tělo reaguje. To, co funguje pro souseda, nemusí fungovat pro vás. A pokud saunujete pravidelně, výsledek se dostaví až po měsíci – nerozhodujte se podle jednoho zážitku.
Než rekonstrukce koupelny krok za krokemčnete, je důležité si ujasnit, že thajská masáž není relaxační procedura. Klient leží na zemi na pevné podložce, oblečený do pohodlného oděvu, a terapeut pracuje s celým tělem. U zad se zaměřuje na meridiány, tedy energetické dráhy, které podle thajské tradice procházejí tělem. Prakticky to znamená, že kromě svalů ovlivňuje i klouby a fascie. Pokud čekáte jen jemné hlazení, thajská masáž vás překvapí — někdy až nepříjemně.
Thajská masáž zad se od té evropské liší víc, než by se na první pohled zdálo. Nejde jen o prohnětení svalů, ale o cílenou práci s tlakem, protažením a dechem. Pokud k ní přistoupíte správně, uvolníte nejen zádové svaly, ale i ztuhlá místa kolem lopatek a beder. Základním rozdílem je, že terapeut nepoužívá pouze dlaně, ale také předloktí, lokty a někdy i chodidla. Tlak je veden pomalu a postupně, s výdrží v místě, kde cítíte odpor.
Nezapomeňte na jednu zásadní věc: detoxikace není o tom, že se v sauně zpotíte co nejvíc. Naopak – přehánění kombinace sauny a bylinek může vést k závratím, slabosti nebo poklesu tlaku. Začněte s kratší dobou v sauně, třeba s pěti minutami, a postupně ji zvyšujte. U bylinek se držte osvědčených druhů a vyzkoušejte každou bylinu zvlášť, abyste věděli, jak na vás působí.
Dalším krokem je práce s lopatkami. Podložte jednu ruku klientovi pod čelo a druhou rukou obkroužte lopatku, přičemž tlačíte palcem do svalů kolem ní. Typická chyba je tlačit přímo na kost — to způsobuje bolest a klient se brání. Místo toho vedete tlak po svalu, který vede od páteře k rameni. Pokud narazíte na zatuhlý uzel, nevracejte se k němu hned, ale obkroužte ho a tlačte kolem něj. Tím se sval postupně uvolní.
Co dělat, když se vám nedaří uvolnit konkrétní sval? Někdy se stane, že některá oblast (např. ramena nebo šíje) reaguje na první pokusy jen slabě. Řešením je zopakovat napětí a uvolnění dvakrát až třikrát po sobě, osvětlení v obývákuždy s krátkou pauzou. Pokud cítíte, že se sval stále třese, zkuste nejprve jen jemně protáhnout danou partii a teprve poté pokračovat. Můžete si také pomoci představou: při nádechu si představte, že do svalu proudí teplo, při výdechu nechte napětí odplynout. Uvolnění podpoříte i postupným snižováním intenzity — nejdřív napnete sval naplno, podruhé na polovinu, potřetí jen lehce.
For more in regards to prohlédnout check out our site.
