Proč se vyplatí impregnaci nevynechávat a jak na to Impregnace není luxus, ale nutnost. Většina turistických bot má membránu, která chrání před vodou, ale jen tehdy, když je svršek správně ošetřený. Bez impregnace se látka nasákne, membrána přestane dýchat a noha se začne potit. Nanášejte prostředek vždy na čistou a suchou botu, ideálně večer před túrou. Pozor na množství — příliš silná vrstva ucpe póry a bota přestane odvádět vlhkost. Jedna tenká vrstva stačí, případně ji po zaschnutí zopakujte. Impregnaci obnovujte podle frekvence chození, ne podle kalendáře. Pokud se voda na botě nesráží do kapek, ale vsakuje se, je čas na novou vrstvu.
Hledejte rovnováhu mezi prodyšností a povrchovou úpravou Základním parametrem je prodyšnost udávaná v gramech na metr čtvereční za 24 hodin. Číslo nad deset tisíc je pro aktivní pohyb dostačující. Důležitější než samotné číslo je ale povrchová úprava DWR. Ta způsobuje, že se voda na látce sráží barvy stěn do obýváku kapiček a stéká. Pokud DWR ztratí účinnost, bunda začne nasákat vodu a přestane dýchat. Ošetřete ji proto impregnací podle pokynů výrobce, obvykle po každém třetím či čtvrtém praní.
Častou chybou je spoléhat se na to, že vše koupíte v horském městě. Na delším přechodu ale míjíte osady jen zřídka a lékárny bývají zavřené. Proto mějte lékárničku vždy v dosahu, ideálně úložné prostory v malém bytě horní kapse batohu. Pravidelně ji kontrolujte a doplňujte po každé túře. Vyhoďte prošlé léky a zkontrolujte, zda obaly nejsou poškozené. Dobře sestavená lékárnička vám dá jistotu, že i nepříjemná situace zůstane jen drobnou komplikací.
Začněte základní orientací: na mapě je vždy vyznačen vrstevnicový interval, tedy svislá vzdálenost mezi dvěma sousedními čarami. Pokud je interval 10 metrů, znamená to, že každá čára představuje posun o 10 výškových metrů. Husté čáry poblíž sebe znamenají prudký sráz, kde se šplhá po čtyřech nebo se sestupuje s maximální opatrností. Naopak široké rozestupy naznačují pozvolný svah, ideální pro pohodlnou chůzi. Nezapomeňte si ale všímat i tvaru vrstevnic – ostré špičky naznačují hřeben, zatímco zaoblené prohlubně mohou být údolí nebo koryto potoka.
Před nákupem si proto nejdřív odpovězte, k čemu bundu skutečně použijete. Městské nošení, běžky, celodenní túry v horách nebo cyklistika? Pro každou aktivitu je vhodná jiná konstrukce. Třívrstvá membrána (3L) je odolná a prodyšná, ale také tužší a těžší. Dvouvrstvá (2L) je podšitá volnou síťovinou, příjemnější na dotek, ale při delším nošení batohu se může na zádech odírat. Pro běžné nošení stačí i dvouapůlvrstvá, která je lehká a skladná.
Nakonec nezapomeňte, že sbalený batoh by měl být co nejkompaktnější. Všechno, co chrastí nebo trčí, se vám při pohybu nepříjemně otírá o záda a zvyšuje riziko odření. Po každém zabalení si batoh prohmatejte – pokud cítíte tvrdé hrany, přebalte to. S lehkým a srovnaným batohem zvládnete víc kilometrů a na konci dne budete mít ještě sílu na večerní čaj. To je skutečný smysl víkendové túry.
Druhý velký problém je ignorování bláta a soli. Po túře v dešti nebo v zimě se na botách usadí nečistoty, které obsahují agresivní látky. Pokud je necháte zaschnout, začnou sežírat povrchový materiál i švy. Stačí pět minut: kartáč s tvrdšími štětinami, vlažná voda a jemné mýdlo. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům, rozpouštědlům a vysokotlakému čističi. Ten dokáže zničit voděodolnou úpravu i podlepení podešve během jediné aplikace. Po umytí boty vždy nechte důkladně vyschnout, než je ošetříte impregnačním prostředkem.
Častou chybou je praní membránové bundy v běžném pracím prostředku. Zbytky aviváže a změkčovadel ucpou póry membrány. Používejte speciální prostředek na technické oblečení a vyhněte se sušičce, pokud to není výslovně povolené. Po vyprání bundu nechte volně uschnout na ramínku, nikdy ne na přímém slunci.
Pozor také na podpažní větrací zipy. Jsou to nenápadné otvory, které zachrání situaci při intenzivním pohybu. Pokud je bunda nemá, budete se muset spolehnout jen na membránu, což v teplejším počasí nestačí. Zkontrolujte také podlepené švy – všechny hlavní švy by měly být podlepené páskou, jinak jimi bude zatékat.
Další pastí, na kterou turisté často naletí, je ignorování vrstevnic při odhadu času. Podíváte se na mapu, vidíte vzdálenost pět kilometrů a řeknete si, že to bude hodinka. Jenže pokud ta trasa vede přes kopec s hustými vrstevnicemi, reálný čas je klidně dvojnásobný. Zkušený turista si proto vždy spočítá celkové převýšení – sečte všechna stoupání a klesání – a přidá přibližně deset minut na každých sto výškových metrů navíc. Tento odhad vám ušetří spoustu nepříjemných překvapení, zejména když se den krátí.
If you have any questions about the place and byt V paneláKu how to use ingeekswetrust.De, you can call us at our own web site.
