Typickou chybou je porovnávat mapy až na místě, kdy už není čas se vrátit. Nechte si porovnání na večer před výletem. V klidu si projděte celý okruh a zkuste si představit, jak vypadá terén podle obou map. Pokud se vám zdá, že jedna mapa ukazuje cestu, která vede přes soukromý pozemek, raději ji vyměňte za variantu z druhé mapy. Cílem není najít nejkratší trasu, ale tu, která je bezpečná a odpovídá vaší kondici. Dobré porovnání map vám ušetří zbytečné bloudění a hlavně vám dá jistotu, že okruh zvládnete bez zbytečného vypětí.
Odolnost proti vodě a prachu je u noční túry zásadní. Hledejte krytí alespoň IPX4, které zvládne déšť a pot, ideálně IPX6, které odolá i silnému přívalovému dešti. Nezapomeňte, že čelovka je vystavena nejen vodě, ale i otřesům při pádu na skálu nebo do sněhu. Kvalitní čelovka by měla mít zesílené tělo a odolný náhlavní popruh. Ten by měl být široký, s protiskluzovou úpravou, aby držel na hlavě i při rychlejším pohybu. V zimě se vyplatí čelovka s možností připnutí na helmu, pokud ji nosíte přes čepici.
Outdooractive je silnější v zahraničí, ale i v Česku nabízí zajímavou funkci: plánovač tras s výškovým profilem a odhadem času. Pokud plánujete náročnější túru, využijete přesný převýšení a sklon terénu. Mapa ale občas postrádá lokální značení nebo aktualizace v odlehlých regionech. Typická chyba začátečníků: spoléhat se na automaticky navrženou trasu, která vás vede přes neznačené nebo zaniklé cesty. Vždy si spojte návrh s turistickou značkou v terénu a v případě pochybností se vraťte na hlavní cestu.
Když se v lese setmí a vy zjistíte, že jste si zapomněli baterku nebo čelovku, první impulz bývá panika. Jenže panika je váš největší nepřítel. Zhluboka se nadechněte a zastavte se. Čím víc budete pobíhat, tím snáz zabloudíte ještě hlouběji. Vaším cílem není projít les za tmy, ale vydržet do rána na jednom bezpečném místě. Noc je dlouhá, ale přežít se dá i bez jediného lumenu světla.
Plánování okruhu není jen o výběru startovního bodu. Nejčastější chybou bývá spoléhat na jedinou mapu, ať už papírovou, nebo v mobilu. Každá má jiné detaily, měřítko i způsob značení. Než vyrazíte, porovnejte alespoň dvě různé mapy stejné oblasti. Všimnete si rozdílů v průběhu cest, umístění rozcestníků nebo náročnosti stoupání. Tím získáte reálnější představu o terénu a vyhnete se nepříjemným překvapením.
Před noční túrou řeší většina lidí jen to, aby čelovka svítila. Skutečný test ale přichází ve chvíli, kdy teplota klesne pod bod mrazu, začne mrholit nebo vám dojde baterie v půlce sestupu. Správná volba není o nejvyšším počtu lumenů, ale o kombinaci výdrže, ovládání a odolnosti. Než sáhnete po první čelovce z regálu, promyslete si tři věci: jak dlouho budete venku, v jakém počasí a jaké úkony budete za tmy provádět.
Typické chyby, které dělá téměř každý začátečník Jednou z nejčastějších chyb je, že lidé berou vrstevnice jako čáry, In the event you loved this post and you want to receive more info concerning Http://Ingeekswetrust.De/Index.Php?Title=5_Chyb,_KterýCh_Se_Vyvarovat_PřI_VýBěRu_TrekovýCh_Holí_Na_Sestupy please visit our website. které něco ohraničují, a ne jako výškové údaje. Pak se diví, že cesta, která na mapě vypadá rovně, vede do nekonečného kopce. Druhou častou chybou je ignorování směru toku vody. Pokud na mapě vidíte potok nebo řeku, vrstevnice se kolem něj ohýbají do tvaru písmene V, přičemž špička ukazuje směrem nahoru proti proudu. To vám pomůže určit, kde je údolí a kde hřeben, a vy se vyhnete zbytečnému bloudění.
Věci, které nesmí zmoknout, jako doklady, mobil nebo suché oblečení, dokončení interiéru zabalte do nepromokavého obalu nebo alespoň do dvou silných igelitových pytlů. Nechte uvnitř co nejméně vzduchu, ať zaberou minimum místa. Snažte se využít každý volný prostor: ponožky nacpete do bot, které stejně ponesete zvlášť připevněné na batohu, a menší oblečení srolujte do dutinek. Tím zabráníte vzniku „děr" v batohu, které způsobují posun nákladu.
Ráno, když se rozední, se teprve vydejte na cestu. Nejdřív zjistěte, odkud vychází slunce – to je východ, a pokud víte, kde je silnice nebo vesnice, můžete si podle toho zvolit směr. Držte se zásady, že cesta z lesa vede většinou dolů, k vodě nebo k elektrickému vedení. Ale nikdy nechoďte bez přestávky. Každou hodinu se zastavte, zkontrolujte si nohy a dejte si pár doušků vody, pokud ji máte. Pokud nemáte, olizujte ranní rosu z listů – je to málo, ale pomůže to přežít do večera.
Oheň bez zapalovače a bez baterky je výzva, ale ne nemožná. Pokud máte suché dřevo a umíte křesat kamenem o kámen, zkuste to. Ale pozor: v noci bez světla je snadné poranit se při štípání dříví. Bezpečnější je soustředit se na suchou trávu a tenké větvičky, které můžete nalámat rukama. Když se vám podaří rozdělat malý oheň, mějte ho pod kontrolou. V suchém lese hrozí požár, který by vás mohl odříznout od únikové cesty. Pokud nemáte žádný zdroj ohně, raději ho nezkoušejte třením dřívek – to je mýtus, který v praxi zabere hodiny a spíš si odřete ruce.
