Na prvním místě by měly být obvazy a materiál na zastavení krvácení. Kromě klasických náplastí přibalte i elastické obinadlo, sterilní čtverce a leukoplast. Důležité je umět ránu ošetřit tak, aby se do ní nedostala nečistota. Vyvarujte se časté chyby: nenamáčejte ránu vodou z potoka, i když vypadá čistě. Použijte dezinfekci nebo alespoň převařenou vodu. Na větší řezné rány mějte připravený tlakový obvaz, který se přiloží přímo na ránu a pevně zafixuje.
Základní parametr, kterému každý rozumí, Jak ZaříDit Malou Kuchyni je svítivost v lumenech. Ale pozor – čím vyšší číslo, tím lépe, to neplatí vždy. Na běžnou túru po značené cestě stačí nižší hodnoty, které šetří baterii a neoslňují vás odrazem od mlhy nebo listí. Vyšší svítivost má smysl, pokud potřebujete vidět daleko do terénu, třeba při hledání cesty v neznámé krajině. Mnohem důležitější než maximální hodnota je ale režim stmívání a možnost plynule regulovat intenzitu. Bez toho budete buď oslněni, nebo naopak budete šetřit baterii a neuvidíte na rekonstrukce koupelny krok za krokem.
Typickou začátečnickou chybou je vzít si nové boty rovnou na delší túru. Nejdřív je roznoste při krátkých procházkách, jinak si způsobíte puchýře, které vám zkazí celý den. Stejně tak nespoléhejte na to, že „to nějak zvládnete" bez mapy nebo navigace. I na značených cestách se snadno splete směr, obzvlášť když se setmí nebo se zvedne mlha. Naučte se základní orientaci podle mapy a kompasu – je to levné a hlavně bezpečné.
Když si vybíráte první turistický batoh, snadno podlehnete dojmu, že větší objem znamená větší svobodu. Omyl. Příliš velký batoh vás donutí nosit věci, které nepotřebujete, a jeho hmotnost vás bude tlačit do zad. Naopak příliš malý vás zase donutí omezit i nezbytnosti, jako je voda nebo lékárnička. Základní pravidlo zní: objem volte podle délky výpravy. Na jednodenní výlet stačí batoh do 30 litrů, na víkend se hodí 30–50 litrů a na týdenní přechod hor už potřebujete 50–70 litrů. Nejdřív si rozmyslete, co budete nosit, a teprve potom kupujte.
Na závěr si shrňme nejdůležitější pravidla: nikdy nevstupujte barvy stěn do obýváku hustého lesa bez kompasu a mapy, i když jdete jen na hodinu. Pravidelně kontrolujte svůj směr a porovnávejte s terénem. Vyhýbejte se spoléhání na jeden jediný orientační bod. A pokud se přece jen ztratíte, zastavte se, zhodnoťte situaci a vraťte se po vlastních stopách, dokud je ještě vidíte. Les bez cest není nepřátelský, ale neodpouští zbrklost.
Nezapomeňte také na kontrolu výstroje. Před prvním sněhem je vhodné vyměnit letní boty za nepromokavé, zkontrolovat, že s sebou máte čelovku, a přidat do batohu termosku s horkým nápojem a něco navíc na oblečení. Typická chyba je spoléhat se na to, že „to za tři hodiny stihnu". Jenže v zimě se tma stahuje rychle a teplota klesá prudce. Bezpečnostní rezerva není zbytečná.
Než si koupíte první čelovku, která vás zaujme na první pohled, zastavte se u jedné věci: co budete s ní skutečně dělat. Noční túra po lesní pěšině je něco jiného než noční běh, lezení po skalách nebo stavění stanu v dešti. Každá činnost vyžaduje jiný typ světla, jinou výdrž a jiný způsob uchycení. Pokud si tyto potřeby neujasníte, skončíte s lampou, která buď oslňuje, nebo nesvítí tam, kam potřebujete.
Čtvrtým principem je plánování únikových bodů. Před vstupem do neznámého lesa si v mapě označte výrazné prvky, které jsou od sebe vzdálené tak, abyste je dokázali propojit krokem. Může to být potok, skalní hrana, vývrat nebo křižovatka dvou údolí. Když dojdete k některému z nich, máte jistotu, že jste na správné stopě. Typická chyba je spoléhat na to, že „nějak vyjdu ven". V hlubokém lese se můžete točit v kruhu a po hodině dojít tam, kde jste začali. Proto si vždy zaznamenávejte, kterým směrem jdete a co už jste viděli.
Přírodní signály, které nezklamou, když mapu necháte doma Třetí princip spočívá v pozorování přírodních ukazatelů. Mech na stromech není spolehlivý – roste i na severní i na jižní straně, záleží na vlhkosti. Mnohem lepší je sledovat sklon větví a růst stromů na svazích. Na severní polokouli mají stromy na jižní straně hustší a delší větve, protože dostávají více slunce. Kůra na severní straně bývá tmavší a porostlá lišejníky. V zimě se dá orientovat podle sněhu: na jižních svazích taje rychleji, na severních drží déle. Tyto signály vám pomohou přibližně určit světové strany, ale vždy je kombinujte s kompasem.
Než sáhnete po prvním batohu, změňte si oblečení, ve kterém budete chodit. Batoh se musí zkoušet na záda s plnou váhou, ne prázdný. Do prodejny si vezměte pár těžkých věcí – třeba knihy nebo láhve s vodou. Prodejce obvykle nabídne závaží, ale pokud chcete mít jistotu, vezměte si vlastní. Když batoh nasadíte, měl by sedět tak, aby hlavní část váhy spočívala na bocích, ne na ramenou. Ramenní popruhy by měly kopírovat tvar ramen a neměly by se zařezávat. Hrudní popruh drží batoh u těla a zabraňuje jeho kývání do stran. Pokud má batoh bederní pás, měl by obepínat pánev, ne břicho.
Here is more information regarding historieblog.dk check out the site.
