Na závěr si řekněme, co dělat, když vás přepadne únava dřív, než dorazíte do cíle. Nikdy se nepřemáhejte do stavu, kdy přestanete vnímat vlastní chůzi. Zastavte se, dejte si delší pauzu, najezte se a napijte. Pokud je to možné, zdřímněte si na patnáct minut v teple – krátký spánek vás nastartuje líp než litr kávy. Když víte, že už nemůžete pokračovat, neváhejte kontaktovat horskou službu nebo se vrátit po vlastních stopách. Lepší je otočit se dřív, než riskovat zdraví kvůli pár kilometrům.
Když plánujete túru přes hřeben, většina lidí řeší délku trasy a převýšení. Málokdo ale počítá s tím, že nejnáročnější část přichází až ve chvíli, kdy opustíte poslední strom a vstoupíte na exponovaný úsek. Hřebenová přechodovka není jen fyzická zkouška, ale hlavně test rozhodování. Zde je pět konkrétních věcí, které dělají rozdíl mezi pohodovým výstupem a zbytečným bojem.
Noční túry mají své kouzlo, ale ne každý chce obětovat spánek a vyrážet za tmy ve tři ráno. Pokud patříte mezi ty, kteří raději vyrazí večer a nepotřebují vidět východ slunce, máte štěstí. Stačí změnit pár návyků a přizpůsobit plánování tak, aby vám noční pochod nevzal víc sil, než je nutné. Klíčem je správná příprava, nastavení tempa a vědomá práce s únavou.
Začněte tím, že si vyberete trasu, kterou dobře znáte z denních výletů. Noční prostředí mění vnímání vzdáleností i náročnosti stoupání, a to i na místech, která byste ve dne zvládli bez přemýšlení. Ideální je zvolit okruh nebo cestu s jasnými orientačními body, kde nehrozí zabloudění při snížené viditelnosti. Vyhněte se exponovaným hřebenům a feratám, pokud nemáte zkušenosti s pohybem v noci. Raději sáhněte po lesních cestách a pastvinách, kde je terén předvídatelnější.
Co se stane, když podceníte časový rozvrh? V horách se stmívá rychle, zejména v údolích. Turisté často plánují trasu na papíře podle kilometrů, ale zapomínají na převýšení. Deset kilometrů s tisícem metrů stoupání je úplně jiná disciplína než rovinatá procházka. Tip: počítejte s tempem asi tři sta výškových metrů za hodinu. Pokud jste na hřebeni po čtvrté hodině odpoledne, otočte se, ať nejdete poslední úsek za tmy bez čelovky.
Nakonec si zapamatujte jedno pravidlo: v Jeseníkách platí, že lepší je vrátit se s půlkou naplánované trasy než nedojít vůbec. Pokud se rozhodnete otočit, není to ostuda, ale zkušenost. Počítejte s tím, že se vám budou plést nohy, když přejdete do prudkého klesání – používejte trekové hole a šetřete kolena. Až budete dole v údolí, zkontrolujte si telefon a pošlete zprávu o tom, kde jste byli. Tím se vyhnete zbytečnému pátrání.
První věc, kterou je třeba pochopit, je, že rychlost na hřebeni se řídí terénem, ne vaší kondicí. Kamenitý úsek, kde musíte každých deset metrů přemýšlet, kam položit nohu, vás zpomalí víc než strmé stoupání. Pokud máte naplánovaný čas příchodu na chatu podle turistických značek, počítejte s rezervou minimálně třicet procent. Jinak budete zbytečně hnát a dělat chyby. Typická chyba je snažit se dohnat zpoždění zkracováním přestávek na jídlo a pití – přesně v tu chvíli začíná kolísat pozornost.
Typickou chybou je porovnávat mapy až na místě, kdy už není čas se vrátit. Nechte si porovnání na večer před výletem. V klidu si projděte celý okruh a zkuste si představit, jak vypadá terén podle obou map. Pokud se vám zdá, že jedna mapa ukazuje cestu, která vede přes soukromý pozemek, raději ji vyměňte za variantu z druhé mapy. Cílem není najít nejkratší trasu, ale tu, která je bezpečná a odpovídá vaší kondici. Dobré porovnání map vám ušetří zbytečné bloudění a hlavně vám dá jistotu, že okruh zvládnete bez zbytečného vypětí.
Co přidat navíc, než vyrazíte do sed
Při porovnávání si všímejte vrstevnic. Na podrobnější mapě jsou hustší a lépe odhalí prudká stoupání, která v přehledce vypadají jako mírný kopec. Pokud plánujete okruh s převýšením, In case you have any kind of concerns relating to wherever and how you can use barvy stěN do obýváKu, you'll be able to e mail us on the site. spočítejte si z vrstevnic celkové stoupání. Často zjistíte, že mapa s větším měřítkem ukazuje o několik set metrů více, než byste čekali. To je klíčové pro odhad času. Nezapomeňte, že turistické značení v terénu nemusí přesně odpovídat mapě – vždy berte v úvahu i aktuální stav cest, který se může měnit po těžbě dřeva nebo po povodních.
Noční túry bez ranního vstávání jsou skvělý způsob, jak si užít hory, když úložné prostory v malém bytěám nevyhovuje brzký budíček. Stačí respektovat pár pravidel – postupně zvyšovat intenzitu, udržovat stálé tempo, správně se oblékat a svítit. S trochou cviku zvládnete trasu, která by vám ve dne zabrala hodiny, a přitom si noční atmosféru užijete naplno. Zkuste to příští víkend a uvidíte, že vás noční hory chytnou. Jen nezapomeňte na dostatek jídla a teplý čaj v termosce.
