Praktickým řešením je také vložit do truhlíku květináč s bylinkou a mezeru mezi ním a stěnou truhlíku vyplnit keramzitem. Takzvaná „dvojitá nádoba" umožňuje snadnou kontrolu stavu vlhkosti – vyndáte vnitřní květináč a zjistíte, jestli v něm nestojí voda. Když přelijete, přebytečná voda se zachytí v mezeře a kořeny zůstanou suché. Tento trik oceníte zejména u bylinek, které mají rády sušší prostředí, jako je tymián nebo rozmarýn.
Pěstování bylinek vypadá na první pohled jednoduše: dáte semínko do hlíny, zalijete a čekáte. Jenže výsledek často neodpovídá představám z obrázkových katalogů. Rostlinky se vytahují, listy jsou malé a bez vůně, nebo rovnou zahnívají. Ve většině případů za tím nestojí špatná semínka ani nekvalitní substrát, ale jeden zásadní omyl: přelévání. Začátečníci i pokročilí pěstitelé mají tendenci bylinkám dopřávat vodu častěji, než je zdrávo.
Pokud se chcete vyhnout dalším zklamáním, zaměřte se i na hnojení. Bylinky nejsou tak náročné jako zelenina, ale při pěstování v nádobách je substrát rychle vyčerpá. Používejte organické hnojivo s vyšším podílem draslíku, ne dusíku. Dusík podporuje růst listů, ale za cenu ztráty vůně. Hnojte jednou za tři až čtyři týdny od jara do podzimu, nikdy ne čerstvě po přesazení. A nezapomeňte, že bylinky v květináčích potřebují každý rok čerstvou zeminu, ne jen přihnojení.
Nezapomínejte ani na pravidelné hnojení. Samozavlažovací truhlík sice šetří vodu, ale živiny se z něj vyplavují pomaleji. To je výhoda, ale i tak je dobré jednou za dva až tři týdny přidat do zálivky tekuté hnojivo rady pro rekonstrukci bylinky. Množství volte poloviční oproti doporučení na obalu. Přehnojení by způsobilo bujný růst listů, ale ztrátu aroma. Bylinky pak mají méně výraznou chuť, což je u kulinářského použití nežádoucí.
Rozmarýn na parapetu má tendenci se vytahovat a spodní části výhonů rychle dřevnatí. Pokud chcete kompaktní keřík s hustým olistěním, musíte pravidelně sahat po nůžkách. Řez ale nesmí být náhodný – rozhoduje načasování, místo střihu i technika. Bez správného zásahu se rostlina mění v nevzhledný klacek s pár lístky na špičce.
Levandule je jednou z mála bylinek, které potřebují pravidelný řez nejen pro kompaktní tvar, ale hlavně pro bohaté kvetení. Bez něj dřevnatí, ztrácí listy odspodu a vytváří jen pár chudých květů na koncích dlouhých větví. Základní pravidlo zní: řezat ve správný čas, správným způsobem a s vědomím, že každý druh snese jinou intenzitu zásahu.
Mladé, bylinné výhony stříhejte bez obav – snášejí řez velmi dobře. Starší větve, které už mají hnědou kůru, zkracujte opatrně a jen tehdy, když mají v horní části zelené listy. Hluboký řez do suchého dřeva nechte být, rostlina by to nemusela přežít. Po každém zásahu odstraňte i slabé a dovnitř rostoucí výhony, které berou světlo a vzduch.
Jarní řez vs. podzimní střih: co rostlina skutečně potřebuje Na jaře, když pomine riziko silných mrazů, proveďte omlazovací řez. Odstraňte suché, poškozené a příliš dlouhé výhony, a to opět jen do míst, kde jsou živé listy. U starších, zanedbaných keřů můžete sáhnout hlouběji, ale vždy ponechte alespoň dva až tři páry listů na každém výhonu. Podzimní střih je vhodný pouze v mírných oblastech, kde levandule nestihne do zimy obrazit; jinak hrozí poškození nových výhonů mrazem.
Nejdůležitější je řezat v období růstu, tedy od jara do konce léta. V zimě, kdy rostlina zpomaluje, by řez způsobil zbytečný stres a může vést k uhnívání. Ideální je provést první zkrácení na jaře, jakmile se objeví nové výhony. Pak už stačí opakovat lehkou údržbu každé tři až čtyři týdny. Vyhněte se řezu do starého dřeva bez jediného lístku – z takového místa už rozmarýn většinou neraší.
Pokud levanduli pěstujete v nádobě, řez provádějte stejně, ale pozor na menší objem zeminy a rychlejší vysychání. Vždy nechte rostlinu po řezu na světlém a vzdušném místě, aby rány rychle zaschly. Díky správnému řezu se vám levandule odmění bohatou druhou vlnou květů a zachová si hustý, polštářovitý tvar po mnoho let.
Při řezu používejte ostré zahradnické nůžky, které stonky nepomačkají. Řez veďte šikmo, aby se na ráně nedržela voda. Po každém keři nůžky otřete hadříkem, případně vydezinfikujte lihem, zvláště pokud jste řezali nemocné rostliny. Zálivka po řezu není nutná, levandule preferuje sucho; naopak přemokření po řezu často způsobí hnilobu.
Typickou chybou je stříhat rozmarýn jen nahoře, zatímco spodní část zůstává holá. Tím vzniká nevzhledná palička. Místo toho postupujte spirálovitě – každý výhon zkraťte o něco níž než ten předchozí, čímž podpoříte větvení po celé výšce. Po řezu dopřejte rostlině dostatek světla a mírnou zálivku, ale nenechte kořeny stát ve vodě.
If you cherished this article therefore you would like to get more info pertaining to Nábytek na Míru please visit our own web page.
