Pokud zvíře kartáček nesnese ani po týdnech tréninku, existují alternativy. Na trhu jsou enzymatické gely, které se nanášejí na zuby a dásně bez kartáčování, a jejich účinek spočívá v rozkladu zubního plaku. Dále můžete nabídnout žvýkací tyčinky, dentální pamlsky nebo hračky určené k čištění zubů. Důležité je vybírat je podle velikosti a způsobu žvýkání – příliš tvrdé materiály (například pravé kosti nebo parohy) mohou způsobit praskliny zubů. U koček často fungují kousky masa nebo ryby, které musí delší dobu trhat a žvýkat.
Typickou chybou bývá podávání lidských léků proti zvracení. Štěňata mají citlivý metabolismus a běžné přípravky pro lidi jim mohou ublížit. Raději se držte přírodních postupů: podávejte menší dávky vody častěji, nebo zkuste ledovou kostku na olízání. Tím zajistíte příjem tekutin bez zatížení žaludku. Vyhněte se mléku, tučným jídlům i jakýmkoli pochoutkám.
Štěně, které na zahradě přestane reagovat na přivolání nebo základní povely, není neposlušné ve smyslu vzdoru. Obvykle jde o kombinaci příliš mnoha rušivých podnětů, nedostatečně upevněného naučeného chování a nekonzistentního odměňování. Zahrada je pro psa dobrodružství plné pachů, pohybu a zvuků, které přirozeně soutěží o jeho pozornost. Než začnete cvičit, snižte počet rušivých vjemů – oddělte si malou část zahrady, kde pes nebude mít přímý výhled na sousedův plot ani na frekventovanou cestu. Pokud máte možnost, zacvičte si nejdřív v
úprava interiéru a až poté přejděte ven.
Mezi časté chyby patří používání lidských zubních past, čištění jednou za měsíc nebo spoléhání na suché granule jako dostatečnou prevenci. Granule sice mechanicky obrušují plak, ale nedostanou se do mezizubních prostor a nevyřeší problém u koček, které granule polykají bez žvýkání. Dalším omylem je domnívat se, že když zvíře jí jen měkkou stravu, nemá problém se zuby – opak je pravdou, protože měkká potrava se snáze usazuje na zubech. Rovněž pozor na podceňování prvních příznaků – pokud pes či kočka najednou nežere, má nadměrné slinění, tlapkou si tře tlamu nebo má viditelně oteklou tvář, okamžitě veterináře.
Nejdůležitější je sledovat časový rámec. Pokud štěně zvrací do dvou hodin po aplikaci vakcíny, může jít o reakci na stres nebo na složky očkovací látky. V takovém případě mu dopřejte klid, zajistěte přístup k čerstvé vodě a nechte ho odpočívat. Nechte žaludek chvíli pracovat – vynechte jedno krmení, aby se trávicí trakt zklidnil.
Jak začít s čištěním, když zvíře nespolupracuje Nejdůležitější je postupovat pomalu a bez nátlaku. Začněte tím, že zvířeti necháte čichat kartáček a prstem mu jemně masírujete dásně. Po pár dnech přidejte speciální zubní pastu pro zvířata – nikdy nepoužívejte lidskou, obsahuje fluor a pěnící látky, které jsou pro psy a kočky toxické. První čištění může trvat jen pár vteřin a mělo by končit odměnou. Postupně prodlužujte dobu a snažte se čistit zejména vnější plochy zubů, kde se tvoří nejvíce plaku. U koček je vhodné využít okamžik, kdy jsou uvolněné, třeba po jídle.
Častým omylem je také to, že lidé psa ignorují, když u dveří štěká, ale pak mu vynadají, když se odmlčí a přijde se jim pochlubit. Tím psa učíte, že ticho je důvod k trestu. Místo toho štěně okamžitě odměňte za to, že se od dveří odvrátí a přijde k vám. Tím podporujete žádoucí chování: návrat k vám a klidný postoj. Nejúčinnější je pamlsek za to, že štěně sedí u vaší nohy, zatímco vy otevíráte dveře, ale nezdravíte se s ním. Až po té, co návštěva vstoupí a vy se pozdravíte, můžete štěně pustit.
Kdy přeočkovat a co rozhoduje o termínech? Druhá dávka se podává ve 12. až 14. týdnu, tř
etí pak kolem 16. týdne. Rozestupy mezi dávkami by neměly být kratší než tři týdny, ale ani delší než čtyři týdny, aby se imunitní systém stihl správně aktivovat. Po poslední vakcinaci následuje přeočkování za rok, poté už stačí vakcinace každé dva až tři roky podle typu vakcíny a rizikového prostředí.
Plán očkování si zapište do očkovacího průkazu a kontrolujte si data. Pokud někdy zapomenete na přeočkování, nevadí — stačí vakcinaci doplnit, ale pokud prodleva překročí šest měsíců, začíná se často s celým schématem znovu. Vždy se řiďte pokyny veterináře, ne obecnými tabulkami z internetu.
Nezapomínejte také na to, že pes se učí hlavně z opakování a konzistence. Každý člen rodiny by měl používat stejné povely a stejná pravidla odměňování. Pokud jeden člověk štěně volá a pak ho ignoruje, pes rychle zjistí, že nemusí vždy reagovat. Stanovte si jednoduchý systém: přivolání vždy znamená něco dobrého, ať už pamlsek, hru nebo krátké pomazlení. Když pes přijde, nikdy ho neodměňujte jen tím, že mu dáte povel k další
činnosti – vždy by měla přijít odměna jako taková. Tím se z přivolání stane akce, na kterou se pes těší, a ne povinnost.
