Procházíte-li Staroměstským náměstím, možná vás napadne, že právě tady stávala železná panna, tedy středověký nástroj plný hrotů, do něhož byl odsouzenec zavřen a proklán k smrti. Tato představa je však výsledkem romantických pověstí a záměn s jinými popravčími zařízeními. Pokud si chcete udělat věrný obrázek o tom, co se na náměstí skutečně odehrávalo, musíte rozlišovat mezi archeologickými nálezy, písemnými prameny a lidovou fantazií.
Na závěr jedno varování: nepodlehněte přestavbám z 19. a 20. století. Mnoho domů na Václavském náměstí je novogotických nebo secesních, ale půdorys ulic zůstal středověký. Proto si při procházce všímejte především půdorysu a výšky zástavby, nejen fasád. Až příště budete stát na rohu Vodičkovy a Štěpánské, představte si, že tudy v roce 1400 možná procházel mistr stavitel Petr Parléř. Najednou uvidíte, že Nové Město není jen součástí Prahy, ale svébytným urbanistickým dílem, které stojí za to objevovat postupně a s rozmyslem.
Pokud chcete vidět sgrafita v co nejlepším stavu, naplánujte si návštěvu na dopoledne, kdy slunce svítí na hlavní průčelí. Odpoledne je naopak líp vidět boční fasáda do zahrad. Důležité je také vědět, že část budovy prochází rekonstrukcí a lešení může zakrývat některé části. Proto si předem zjistěte, jestli je fasáda přístupná, ale pozor – nehledejte informace na internetu, Josephpesco.Info ale zeptejte se v informačním centru. Až budete uvnitř paláce, kde sídlí výstavy, občas se podívejte z oken – pohled na sgrafita zevnitř je úplně jiný a ukáže vám, jak byla fasáda propojená s interiérem. Jen si dejte pozor, abyste se při koukání ven nezdrželi příliš dlouho, expozice má otevírací dobu a vy byste nestihli zbytek.
Závěrem: předtím, než objednáte geodetické zaměření nebo začnete kopat, strávte hodinu u počítače. Porovnání stabilního katastru, leteckých snímků a starých map vám dá jasnou představu o tom, co na pozemku bylo. Tento krok vám ušetří nejen čas a peníze, ale také případné právní komplikace, pokud by se náhodou zjistilo, že stavíte v místě, kde stojí historické základy, které vyžadují zvláštní povolení. Stará mapa není jen kuriozita, ale praktický nástroj, který by měl mít každý stavebník po ruce.
Při průzkumu se vyplatí zkontrolovat i vegetaci. If you loved this short article and you would certainly like to obtain additional details regarding ukázka kindly see our own site. Staré cesty a schody zarůstají jinak než okolní terén. Na místě, kde kdysi stála usedlost, rostou světlomilné byliny, jako je kopřiva dvoudomá, svízel přítula nebo brutnák. Naopak v místech starých schodů se často drží kapradiny a mechorosty, protože kameny zadržují vlhkost. Pokud si všimnete, že se vegetace na určitém pruhu nápadně liší od okolí, prozkoumejte ho – pod vrstvou jehličí může být dlážděný povrch.
Pokud se zajímáte o detaily, zaměřte se na překvapivé pozůstatky gotické architektury, které často unikají pozornosti. Například v ulici Jindřišská si všimněte zbytků městského opevnění zazděného v domech – jsou vidět ze dvora, takže se nebojte vejít do vnitrobloků, pokud je vstup volný. Podobně u Faustova domu na Karlově náměstí najdete v přízemí fragmenty románské rotundy, na které Karel IV. navázal. Tyto detaily vám umožní pochopit, že Nové Město nebylo postaveno „na zelené louce", ale navázalo na starší osídlení.
Než se do průzkumu pustíte, prostudujte si alespoň základní historické prameny – ne jen internetové články, ale i publikace o pražských předměstích. Všímejte si detailů, kreslete si vlastní mapy a porovnávejte je se starými pohlednicemi. Jen tak se vyhnete zjednodušeným závěrům a objevíte, kolik středověku se v Košířích skrývá dodnes.
Schody jsou ještě výmluvnějším signálem. Kamenické schody, tesané do skály nebo skládané z plochých kamenů, se stavěly tam, kde terén stoupal příliš prudce. Hledejte je na svazích, které vedou od bývalého obydlí k vodnímu zdroji, poli nebo ke kostelu. Důležité je všímat si jejich opotřebení – uprostřed schodu bývá vyhloubená prohlubeň, kterou vytvořily nohy lidí a zvířat. Pokud jsou schody zarostlé mechem, ale jejich hrany jsou oblé, je to jasný doklad dlouhodobého užívání. Pokud by byly ostré a čisté, pocházely by pravděpodobně z novodobé lesní úpravy.
Praktická rada: všechny nalezené informace si zaznamenejte do vlastního náčrtu. Vyznačte si polohu původních zdí, případných sklepů a studní. Při terénní obchůzce pak hledejte nerovnosti, vyvýšeniny nebo naopak propadliny. Nezřídka se stává, že původní sklepy jsou zasypané, ale jejich strop se propadl až o desítky centimetrů. Tento průzkum provádějte nejlépe na jaře nebo na podzim, kdy není vegetace příliš hustá, a vždy s ohledem na to, že se může jednat o archeologicky citlivé území. Pokud narazíte na zbytky zdiva nebo keramiku, nepokračujte v průzkumu a kontaktujte archeologické pracoviště, které vám poradí s dalším postupem.