Když už rošt vyměňujete, věnujte pozornost kvalitě materiálu. Litinové rošty jsou sice těžší a dražší, ale vydrží mnohem déle než obyčejné ocelové. Litina má totiž schopnost lépe snášet vysoké teploty a nekroutí se. Ocelový rošt se může deformovat už po pár topných sezónách. Should you have any concerns regarding exactly where along with the best way to work with osvětlení v Obýváku, you are able to contact us at the web site. Při nákupu si ověřte, že rošt přesně sedí do spalovací komory. Příliš malý rošt vytvoří mezeru, kterou bude unikat vzduch a může dojít k přehřátí okolních částí kamen.
Co tím získáte a na co si dát pozor Největší přínos horního zapalování spočívá ve výrazném snížení emisí. Hoření odshora způsobuje, že se plyny vznikající z dřeva spalují v horní části topeniště, kde je dostatek kyslíku. Tím se minimalizuje tvorba dehtu a sazí. Vaše sklo zůstane déle čisté a komín se nezanáší tak rychle. Také se méně kouří do místnosti při přikládání, protože oheň hoří stabilněji a dřevo se vznítí rychleji.
Pozor na častou chybu: mnoho lidí dává podpalovač pod dřevo, což je u horního zapalování kontraproduktivní. Pokud oheň zapálíte zdola, plamen rychle projde celou hromadou a vznikne velký žár najednou, Jak ZaříDit Malou Kuchyni ale jen krátce. U horního zapalování naopak potřebujete, aby se plamen šířil pomalu a prohříval dřevo ve vrstvách. Vždy proto zapalujte pouze vrchní část a nechte oheň, aby si „prorazil" cestu dolů.
Při topení samotném se vyhněte časté chybě: přikládejte menší kusy, ale pravidelně. Pokud do kamen nacpete velké poleno, spalování se zpomalí a vznikne více kouře a méně tepla. Rozdělte dřevo na kusy o průměru zhruba deset až patnáct centimetrů, aby se vzduch dostal ke všem stranám. Také nešetřete podpalem – suché třísky a malé kousky dřeva zajistí rychlý rozhoř, který je klíčový pro čisté spalování.
Nezapomínejte na pravidelnou údržbu samotných kamen. Těsnění dvířek musí dokonale těsnit – pokud je pryžové těsnění ztvrdlé nebo poškozené, uniká jím vzduch, což snižuje tah i výkon. Otestujte to jednoduše: zavřete dvířka a protáhněte mezi nimi tenký papír. Pokud papír projde bez odporu, těsnění vyměňte. Stejně důležité je čištění skla – usazeniny z něj snižují sálání tepla. Použijte speciální čistič na kamna nebo vlhký hadřík s jemným abrazivem. Jednou rekonstrukce koupelny krok za krokem sezónu zkontrolujte šamotové desky uvnitř kamen; pokud jsou popraskané, vyměňte je, protože praskliny mění proudění vzduchu.
Dalším častým problémem je přetápění nebo naopak přikládání příliš malých kusů. Při každém přikládání vložte alespoň tři polena, která pokryjí celý rošt. Menší kusy rychle shoří a kamna nestihnou akumulovat teplo. Naopak příliš velké kusy se nestihnou rozhořet a doutnají, což snižuje účinnost. Ideální je střídat velikost: na rozhoření malé kusy, pak přidat větší. Pozor také na popel – vrstva vyšší než 2 centimetry brání přístupu vzduchu k palivu. Vysypávejte popel pravidelně, ale nechte vždy tenkou vrstvu, která chrání rošt.
Prvním krokem je kontrola tahu komína. Slabý tah poznáte podle pomalého hoření a kouře, který se vrací do místnosti při otevření dvířek. Změřte délku komínové vložky – měla by být alespoň metr nad hřebenem střechy. Pokud je kratší, prodlužte ji nerezovou trubkou. Dále zkontrolujte, zda v komíně není usazený dehet nebo saze, které snižují průchod spalin. Ideální je nechat komín vyčistit před začátkem topné sezóny a v průběhu zimy kontrolovat stav alespoň jednou za dva měsíce.
Praktické čištění zvládnete často sami, pokud máte k dispozici správné náčiní – kartáč na komín, teleskopickou tyč a případně závaží. Nejdřív si ale ověřte, jaký typ komína máte a jak je přístupný. Pro rovné komíny z nerezové oceli nebo keramiky postačí mechanické čištění. U starších zděných komínů může být situace složitější. Při čištění vždy postupujte shora dolů, používejte ochranné brýle a rukavice a zajistěte, aby se uvolněné saze nedostaly do místnosti. Nezapomeňte zakrýt otvory pro čištění a utěsnit dvířka.
Pokud už je sklo zanesené, nesnažte se ho čistit ostrými předměty nebo agresivními chemikáliemi. Mohli byste poškodit povrch. Nejlepší je použít skleněnou keramiku nebo speciální čistič určený přímo na skla kamen. Naneste přípravek na studené sklo, nechte chvíli působit a setřete měkkým hadříkem. Pro běžnou údržbu postačí vlhký novinový papír namočený v popelu – tento starý trik funguje překvapivě dobře. Po vyčištění sklo vytřete dosucha, aby nezůstaly šmouhy.
Jak na to? Do topeniště naskládejte největší kusy dřeva na dno, těsně k sobě. Na ně položte středně velká polena a nakonec na vrch přidejte třísky, štěpinu nebo podpalovač. Oheň zapalte nahoře, ideálně na dvou až třech místech. Plamen se pak postupně šíří směrem dolů a prohřívá celou vrstvu dřeva. Díky tomu dochází k rovnoměrnějšímu hoření a teplo se uvolňuje postupně, místo jednorázového vzplanutí.
