Pokud jde o svačinu, připravte ji doma a vezměte si ji s sebou v krabičce – vyhnete se tak lákavým stánkům s polotovary, které jsou drahé a nezdravé. Nezapomeňte také na pitný režim a na to, že děti mají tendenci se rychle unavit, takže si naplánujte odchod dřív, než přijdou skutečné záchvaty pláče. Často se vyplatí zvolit park blízko domova, i kdyby měl být menší – děti ho díky opakovaným návštěvám začnou vnímat jako vlastní území a budou si tam hrát s úložné prostory v malém bytěětší jistotou.
Dalším častým problémem je pocit, že musíte lézt rychle nahoru, abyste nezdržovali. To je zbytečné. Na barvy stěn do obývákuě se nikam nespěchá. Každý pohyb si rozmyslete, odpočívejte na chytech s nataženýma rukama. Pokud se zadýcháte, zastavte se, opřete se nohama o stěnu a nechte ruce odpočinout. Většina začátečníků se také bojí slézat – ale slézání je stejně důležité jako výstup. Držte se chytů, dívejte se pod nohy a stoupejte po cestě, kterou jste šli nahoru. Pokud nejste jistí, požádejte jističe, aby vás spustil dolů.
Přizpůsobte zálivku i druhu rostliny. Sukulenty a bylinky (rozmarýn, tymián) vydrží sucho a vyžadují jen mírnou vlhkost. Muškáty snesou krátké přeschlání, ale při déletrvajícím suchu shazují květy. Petúnie a surfinie jsou naopak žíznivé – v parném létě je možná budete muset zalévat dvakrát denně. Sledujte, jak rostlina reaguje: žluté listy u petúnií často znamenají přelití, zatímco povadlé listy na slunci jsou signál, že potřebuje vodu. Časem získáte cit, kdy sáhnout po konvi.
Spočítejte si, kolik hodin přímého slunce balkon během dne dostane. Ranní slunce je mírnější, takže rostliny, které ho mají jen do poledne, zvládnou i citlivější druhy. Pro slunný jih se hodí muškáty, oleandry, rozmarýn nebo netřesky. Pro polostín (například východní strana) vybírejte begónie, fuchsie, lobelky či břečťan. Do stínu severského balkonu patří kapradiny, břečťan, netýkavky nebo hortenzie. Pokud si nejste jistí, zeptejte se v zahradnictví přímo na světelné nároky – většinou to mají uvedeno na štítku.
Většina pražských parků má sice dětská hřiště, ale právě ta bývají přeplněná. Mnohem zajímavější je najít místo, kde se děti mohou bezpečně schovat do křoví, běhat po trávě nebo postavit domeček z klacků. Výborně se k tomu hodí rozlehlejší parky s různorodým terénem, jako jsou zatravněné svahy, staré stromy nebo vodní prvky. U vody si ale vždy zkontrolujte, jestli je přístup bezpečný, a děti nespouštějte z očí – do rybníka se lze snadno svalit, a i mělká voda může být nebezpečná.
Pátým nástrojem je použití klávesových zkratek. Ve většině e-mailových klientů můžete rychle označit přečtené, smazat nebo přesunout zprávy pomocí klávesnice, aniž byste museli sahat po myši. Toto zdánlivě malé vylepšení výrazně zrychlí práci, protože ušetříte spoustu času při manipulaci s každou zprávou. Pokud si zkratky osvojíte, stanou se automatickými a vy si ani nevšimnete, jak rychle práci zvládáte.
Další chybou, která se objevuje především u mladších rozhodčích, je strach udělit kartu, když si ji situace zaslouží. Místo červené karty za hrubý faul zvolí žlutou, dokončení Interiéru aby „nezničili zápas". Tím ale porušují pravidla a zároveň vysílají signál, že některé přestupky jsou tolerovány. Jak se tomu bránit? Mějte v hlavě jasnou hranici mezi tvrdým soubojem a faulum, který ohrožuje zdraví soupeře. Pokud hráč skluzem trefí protihráče přímo na koleno, případně jde do zákroku s nataženou nohou a takzvaně „přes míč", červená karta je na místě – bez ohledu na to, jak důležitý je to zápas nebo jak jméno hráče. Důslednost a odvaha jsou zde důležitější než snaha o klidný průběh.
Při zavádění těchto nástrojů si dejte pozor na dva časté omyly. Prvním je snaha odpovědět na každou zprávu hned, i když se nejedná o naléhavou záležitost. To vede k tomu, že se neustále přerušujete a ztrácíte koncentraci. Druhým omylem je nastavení příliš agresivních pravidel pro třídění, kdy vám důležitá zpráva zapadne do složky s méně podstatnými e-maily a vy ji přehlédnete. Proto pravidelně kontrolujte, zda vám automatické třídění vyhovuje, a případně jej upravte.
Než si v zahradnictví vyberete první muškáty nebo petúnie, zastavte se u svého balkonu a pozorujte ho. Klíčem k úspěchu není barva květů, ale světlo. Většina balkonovek se dělí na ty, co chtějí celý den slunce, a na ty, co snesou polostín či stín. Pokud máte balkon na jih a celé odpoledne na něj praží slunce, nekupujte si fuksie ani begónie – jejich listy se spálí a květy opadají. Naopak na severu se nebude dařit muškátům ani petúniím, které bez přímého slunce nekvetou a vytahují se do délky.
