Posledním tipem je pravidelná údržba ohniště. Odstraňujte popel, který brání proudění vzduchu, a kontrolujte, jestli není hranice příliš utěsněná. Dobře postavený oheň poznáte podle modravého plamene a minimálního kouře. Pokud chcete dosáhnout nejvyšší účinnosti, naučte se číst, jak zařídit malou kuchyni se oheň chová, a přizpůsobte mu doplňování paliva. S těmito sedmi kroky zvládnete rozdělat oheň, který hřeje naplno a nezanechává za sebou oblak dýmu.
Častou chybou je nechávat přívod vzduchu plně otevřený po celou dobu hoření. To sice zajistí vysokou teplotu, ale zároveň dochází k rychlému spalování a velkým tepelným ztrátám. Další chybou je přílišné zavírání vzduchu na noc, kdy se snažíte udržet žhavé uhlíky do rána. Výsledkem je pak studená kamna a místnost plná kouře. Místo toho zkuste použít speciální režim dlouhého hoření, pokud ho vaše kamna mají, nebo se smiřte s tím, že ráno založíte oheň znovu.
Když se řekne čisté hoření, většina lidí si představí kvalitní palivové dřevo nebo moderní kotel. Jenže klíčovou roli hraje něco, co není na první pohled vidět – přísun vzduchu do spalovací komory. Nesprávně nastavený přívod vzduchu způsobuje, že dřevo nedohořívá, vzniká více popela a do ovzduší unikají škodlivé látky. Přitom stačí pochopit, jak vzduch v kamnech pracuje, a během pár minut můžete dosáhnout výrazně lepšího hoření.
Nejdůležitější je správné pořadí vrstev. Na dno patří největší kusy, které budou hořet nejdéle. Uprostřed jsou menší polena a nahoře třísky. Mezi jednotlivými vrstvami nechte mezery, aby mohl vzduch volně proudit. Zapalujte jen horní část a nijak do hoření nezasahujte. Během prvních minut se může zdát, že oheň nechytá, ale to je normální. Plamen se postupně rozhoří a sám se propracuje dolů. Pokud budete mít pocit, že hoří příliš pomalu, mírně pootevřete přívod vzduchu, ale nikdy neotvírejte dvířka dokořán.
Druhý test je akustický. Vezměte dvě polena a poklepejte je o sebe. Suché dřevo vydává jasný, zvonivý zvuk, podobný krátkému úderu do tvrdého dřeva. Vlhké dřevo zní tlumeně, dutě, často takovým „měkkým" dozvukem. Tento rozdíl je dobře slyšitelný, pokud máte ucho trénované. Tip: zkuste poklepat na různé části polena – u suchého dřeva bude zvuk stejně čistý po celé délce. Pokud je na jednom konci tlumený, může být dřevo nestejnoměrně vyschlé.
V neposlední řadě sledujte stav dřeva. Dobře proschlé palivové dřevo s vlhkostí do dvaceti procent je předpokladem čistého hoření, bez ohledu na to, jak dokonale nastavíte přívod vzduchu. Mokré dřevo nikdy nevytopí kamna a vždy zanechá v komíně lepkavou vrstvu. Pokud máte pochybnosti o vlhkosti, pořiďte si vlhkoměr a měřte ji při každém nákupu nebo štípání. Naměřená hodnota nad dvacet pět procent znamená, že palivo není vhodné pro běžné spalování v krbových kamnech.
Prvním a nejspolehlivějším příznakem jsou viditelné trhliny na povrchu šamotových desek. Malé prasklinky do šířky dvou milimetrů nemusí být na závadu, protože šamot pracuje s tepelnou roztažností. Horší situace nastává, když se trhliny rozšiřují, propojují se do větších celků nebo se začnou drolit hrany. Dalším varovným signálem je změna barvy stěn do obýváku šamotu – pokud některá místa ztmavnou až do hněda nebo se na nich objeví lesklé skvrny, znamená to, že materiál ztrácí pojivo a začíná se rozpadat. Pozor také na spáry mezi deskami, které se mohou vytlouct a vypadávat z nich suchá malta.
Nejčastější chyby, které kazí efekt horního zapalování První a nejčastější chybou je, že lidé i u horního zapalování podpálí spodní vrstvu. Tím se celý princip ztrácí. Oheň se sice rozhoří, ale plyny z vrchního dřeva unikají do komína nespálené, což vede k tvorbě dehtu a sazí. Druhou chybou je příliš těsné naskládání dřeva. Pokud mezi kusy není žádný prostor, plamen se nemá kudy šířit a celý proces se zastaví. Třetí chybou je použití vlhkého dřeva. I dokonalé horní zapalování selže, pokud palivo obsahuje více než dvacet procent vody. Vlhkost způsobí, že se oheň dusí, hodně kouří a vzniká minimum tepla.
Při každodenním přikládání se vyplatí dodržovat jednoduchý rituál. Před otevřením dvířek vždy nechte kamna chvíli pracovat s plně otevřeným přívodem, aby se vyrovnal tlak v komíně a do místnosti nešel kouř. Po přiložení nechte vzduch otevřený tak dlouho, dokud nové dřevo nezaplane po celém povrchu. Pak teprve stáhněte přívod na provozní úroveň. Tento postup zabrání nedopalům, které postupně zanášejí sklo i výměník.
Zapálit oheň vypadá jednoduše, ale výsledek často prozradí, jestli člověk ví, co dělá. Kouř, prskání a rychle vyhasínající plamen nejsou jen nepříjemnost, ale hlavně ztráta tepla. Správně postavená hranice hoří čistě, vydává více energie a vyžaduje méně podpalu. Stačí dodržet pár zásad, které se týkají přípravy dřeva i stavby samotné.
Here's more about Http://Orasch.com have a look at our webpage.
