Rozdeleni casu mezi analyticke faze a implementaci patri k nejcastejsim zdrojum napeti v agilnich tymech. Casto se stava, ze analyza trva prilis dlouho a implementace pak nestiha, nebo naopak zacnete kodit prilis brzy a pozdeji zjistite, ze jste nepochopili zadani. Spolehlivy odhad pritom neziska ani jeden clovek, Jak ZaříDit Malou Kuchyni ani jeden nastroj. Zalezi na tom, jak praci rozlozite v case a jakym zpusobem ji overujete.
Klíčem je dělení na malé celky a pravidelná revize Pri odhadovani konkretniho casu si dejte pozor na tzv. optimistickou chybu. Clovek ma prirozene tendenci podcenovat komplexitu, zejmena u analytickych praci, ktere nejsou videt jako „vyroba". Vezmete kazdy analyzovany pozadavek, rozdelte ho na casti, ktere lze implementovat do jednoho az dvou dni, a kazde casti priradte casovy odhad. Pak k tomu prictete rezervu alespon 20 procent na neocekavane situace, jako jsou nejasnosti v zadani, chybejici podklady nebo skryte zavislosti na jinych systemech.
Jak pojmenovat testy, aby dávaly smysl Název testu by měl být popisný a neměl by být jen číslem nebo jménem metody. Místo test1() napište vrací_nulu_když_je_vstup_prázdný() nebo vyhazuje_výjimku_pro_negativní_hodnotu(). Díky tomu, když test selže, okamžitě víte, co je špatně. Vyhněte se ale příliš dlouhým názvům, které opakují kód. Ideální je název, který popisuje chování, ne implementaci. Například přidání_položky_do_prázdného_seznamu() je lepší než test_metody_pridej().
Jak si usnadnit ladění a neztratit se v chybových hláškách Když API neodpovídá podle očekávání, podívejte se na stavový kód odpovědi. Čísla jako 200 nebo 201 znamenají úspěch, 400 je špatně poslaný požadavek a 401 nebo 403 signalizují problém s oprávněním. Nezačínejte tedy přepisovat celý kód, ale nejprve si nechte vypsat celou odpověď na konzoli. Často najdete přímo v těle odpovědi popis chyby, který vám řekne, co přesně je špatně. Pokud takový popis chybí, vraťte se k dokumentaci a porovnejte, jestli používáte správné názvy parametrů. Jedna překlepnutá čárka v JSON souboru dokáže zastavit celý proces.
Kdyz uz se rozhodnete, ze zacnete implementovat, stanovi si jasne kriteria pro to, kdy analyzu ukoncite. Napriklad: „analyza konci, kdyz mame odsouhlaseny akceptacni testy pro danou funkci". Tento pristup vytvori hranici, ktera zabrani tomu, aby se analyticka faze neustale protahovala. Na druhou stranu, pokud behem implementace narazite na zásadni nejasnost, nevracejte se k velke analyze — vyresite ji kratkym sjednocenim v ramci tymu a zapracujte zmenu do odhadu. Dulezite je, aby odhady nebyly jednorazova aktivita, ale ziva soucast agilniho planovani, kterou pravidelne vyhodnocujete a upravujete na zaklade realnych dat.
První unit test je vstupní branou k lepšímu kódu. Naučí vás dívat se na kód z pohledu uživatele a přemýšlet o tom, co se může pokazit. Nebojte se chyb, které při psaní testů uděláte, jsou součástí procesu. Časem si vytvoříte vlastní postupy a zjistíte, že testování vám šetří čas při ladění a usnadňuje úpravy. Začněte s malým krokem, klidně s jednou funkcí, a brzy zjistíte, že bez testů se už nechcete obejít.
Začněte u layoutu: používejte grid nebo flexbox, ale vždy s ohledem na responzivní chování. Nikdy nepoužívejte pevné šířky pro kontejnery, místo toho pracujte s relativními jednotkami a breakpointy. When you have any kind of queries relating to wherever in addition to how you can use http://Wiki.Philipphudek.de/index.php?title=Kdy_se_vyplatí_testovat_redux_reducery_bez_integračního_prostředí?, you'll be able to call us with the page. Typografie je dalším kamenem úrazu – nastavte si typografickou stupnici, která dodržuje poměry mezi nadpisy a textem. Testujte čitelnost při různých velikostech okna a podsvícení, a to nejen na svém monitoru, ale i na starších zařízeních.
Co se stane, když ignorujete kontrast a barevné schéma Ignorovat kontrast znamená, že část uživatelů vaši aplikaci vůbec nepřečte. I když je vaše paleta vizuálně zajímavá, pokud má text nízký kontrast proti pozadí, trpí tím čitelnost a přístupnost. Používejte nástroje pro kontrolu kontrastu, ale hlavně myslete na barvoslepost – nikdy nespoléhejte pouze na barvu jako jediný indikátor stavu. Například pro chybová hlášení kombinujte barvu s ikonou nebo textem.
Na závěr jedno doporučení: nezačínejte s největším a nejznámějším API hned napoprvé. Vyberte si něco malého, ideálně bez nutnosti přihlášení, a zkuste si na něm vytvořit jednoduchého klienta, který data stáhne a zobrazí. Jakmile projdete tímto procesem od začátku do konce, budete mít představu, jak API fungují obecně. Pak už pro vás bude práce s tokeny, hlavičkami a limitami jen logickým rozšířením toho, co už umíte. A pokud se něco pokazí, nezoufejte. Chybové hlášky nejsou nepřítel, ale jediná zpětná vazba, kterou od serveru dostanete. Čtěte je pozorně a ony vás provedou.
Jakmile máte funkční základ, začněte ošetřovat chyby. Nikdy nepředpokládejte, že odpověď přijde vždy. Server může být přetížený, síť může spadnout nebo může dojít k překročení limitu požadavků. Vytvořte si proto jednoduchý mechanismus, který po neúspěšném požadavku počká několik sekund a zkusí to znovu. Ale pozor: neopakujte požadavky bez omezení, jinak získáte barvy stěn do obývákučasný zákaz. Místo toho si zjistěte, jestli API nabízí hlavičku s informací, kdy si můžete říct o další data, a podle toho se zařiďte.
