Nezapomínejte ani na záložku Network. Pokud se vám zdá, že data přicházejí špatně, nebo vůbec, podívejte se na jednotlivé požadavky. Uvidíte, co přesně se odesílá na server, jak dlouho to trvá a co přijde zpět. If you're ready to learn more info regarding Jak.mazovia.edu.pl visit the page. Často se stává, že problém není v JavaScriptu, ale v tom, že se volá špatná adresa, nebo chybí hlavička. Tady se to ukáže okamžitě. A když už budete v tom, sledujte i záložku Performance, která vám řekne, jestli vaše skripty nebrzdí celou stránku.
Prakticky to vypadá tak, že si před začátkem práce stáhnete nejnovější stav hlavní větve a z ní vytvoříte větev feature. Po každé dokončené logické části změny prováděte commit s výstižnou zprávou. Vyhněte se hromadným commitům typu „oprava" nebo „wip". Místo toho pište věty, které popisují, co a proč jste změnili, například „oprava validace e-mailu v registračním formuláři". Taková historie vám umožní snadno vrátit jednotlivé změny a usnadní code review.
Proč breakpointy porazí každý console.log Pokud jen vypisujete hodnoty do konzole, musíte pokaždé ručně sledovat, kdy se která proměnná mění. Breakpointy – body přerušení – tento proces automatizují. Stačí kliknout na číslo řádku v záložce Sources a při spuštění se kód zastaví přesně na tomto místě. Pak můžete v panelu Scope procházet všechny proměnné, které jsou v daný okamžik dostupné, a dokonce měnit jejich hodnoty za běhu. Tímto způsobem zjistíte, co se děje předtím, než dojde k chybě, a ne až poté.
Další pastí je použití příkazu debugger; v kódu. Ten sice funguje, ale pokud ho zapomenete odstranit, zastaví se vám aplikace i v produkci. Místo toho používejte podmíněné breakpointy – v nástrojích je lze nastavit tak, aby se přerušení spustilo jen tehdy, když je splněna určitá podmínka, třeba když proměnná dosáhne nulové hodnoty. Ušetříte si tím spoustu zbytečného proklikávání.
Nejčastější chybou bývá, že si lidé myslí, že breakpointy fungují jen pro synchronní kód. U asynchronních funkcí, jako jsou callbacky nebo přísliby, se musíte ujistit, že jste breakpoint umístili barvy stěn do obýváku správného kontextu – často až do těla funkce, která se volá později. Když se kód nezastaví, zkontrolujte, jestli se funkce vůbec spustila, a jestli neběží v jiném vlákně, které devtools nesledují.
Než začnete psát test, rozmyslete si, co přesně chcete ověřit. Test by měl mít tři části: připravit vstup, spustit testovanou funkci a porovnat výsledek s očekáváním. Pro začátek si vystačíte s jedním testem pro hlavní scénář. Přidejte až druhý test pro okrajový případ, jako je prázdný řetězec, nulová hodnota nebo extrémně velké číslo. Nepište deset testů najednou – každý test musí mít jasný účel a název, který popisuje chování, ne implementaci. Například místo „test1" použijte
