Montáž krytu zvládnete sami, ale vyžaduje pečlivost a správné nářadí. Před montáží si připravte vodováhu, metr, tužku a vrtačku (pokud kryt připevňujete ke stěně). Většina krytů se dodává s
montážními konzolami, které se připevní na stěnu nebo na radiátor. Nejdůležitější je, aby kryt stál rovně a nespoléhal jen na vlastní váhu – pokud ho špatně upevníte, může se naklánět a bránit proudění vzduchu. Při montáži na radiátor používejte pružné úchytky, které nedeformují žeber. Po montáži zkontrolujte, že kryt nevrže a že se dá snadno sejmout – budete ho potřebovat při čištění nebo při revizi topení.
Co se týče samotných nákladů na materiál, vinyl bývá v základní cenové hladině levnější než dlažba. Pozor ale na to, že levný vinyl o tloušťce kolem dvou milimetrů je v koupelně rizikem – může se protlačit od těžšího spotřebiče nebo prasknout při pádu ostrého předmětu. Kvalitnější vinyl s vyšší nosnou vrstvou se cenově blíží běžné dlažbě. U dlažby zase platí, že cena za metr čtvereční neříká všechno: připočtěte lepidlo, spárovací hmotu, případně hydroizolační stěrku pod obklady. V paneláku, kde je podlaha často vlhká kvůli špatné izolaci, se hydroizolace vyplatí u obou variant, ale u dlažby je prakticky nutností – jinak vám voda proteče k sousedům.
Při měření rozměrů krytu se řiďte skutečnými rozměry radiátoru, nikoliv odhadem. Změřte šířku, výšku a hloubku radiátoru i vzdálenost od podlahy a od stěny. Nezapomeňte na přesahy – kryt by měl přesahovat radiátor o 2–3 cm na každou stranu, ale ne více, aby nevznikal zbytečný prostor, kde by se hromadil teplý vzduch. U vysokých radiátorů volte kryt s dělením na více segmentů, abyste usnadnili manipulaci a čištění. Pokud máte radiátor pod oknem, dbejte na to, aby kryt nebránil proudění vzduchu od okna – studený vzduch od skla by se měl setkat s teplým vzduchem z radiátoru, což zabraňuje orosování oken.
Balkon v panelovém domě bývá malý, ale jeho využití může být maximální. Markýza chrání před přímým sluncem, boční clona zase před průvanem a pohledy sousedů. Než cokoli koupíte, změřte si přesně šířku a výšku prostoru, kam budete stínící prvek umisťovat. Pozor na to, že markýza na balkoně nesmí přesahovat zábradlí do společného prostoru – to už je zásahem do vzhledu domu a může to vyžadovat souhlas společenství vlastníků.
Nejprve změřte mezeru pod dveřmi. Ideální je, když máte rovnou podlahu a práh je zapuštěný. Pro běžný byt v paneláku se hodí tzv. padací práh – mechanismus, který při zavření dveří automaticky spustí gumové těsnění k podlaze. Při otevření se naopak zvedne, takže nebrání pohybu a nedrhne o koberec. Při výběru si dejte pozor na délku: práh musí přesahovat šířku dveří minimálně o dva centimetry na každé straně, aby těsnění dokonale doléhalo i na boční hrany.
Vlhkost je nepřítel číslo jedna. Před montáží natř
ete zadní stěnu sklepa a podlahu v místě, kde regál bude stát, hydroizolačním nátěrem. Tím zabráníte tomu, aby se vlhkost z betonu přenášela na kov. Mezi podlahou a první policí nechte mezeru alespoň deset centimetrů. Umožníte tím cirkulaci vzduchu a snížíte riziko koroze. Pokud máte ve sklepě kondenzaci, pořiďte si odvlhčovač nebo pravidelně větrejte – i to prodlouží životnost regálu.
Při montáži dodržujte přesně pokyny výrobce. Nejčastější chybou je nedotažené šrouby – regál se pak kýve a při zatížení se rozpadá. Šrouby dotahujte křížově, ne postupně po obvodu. U regálů, které se montují do stojanů, dejte pozor na správné zapadnutí spojek. Pokud slyšíte cvaknutí, je spojení správné. V opačném případě hrozí, že se police při zatížení vysmekne. Nezapomeňte na ukotvení ke zdi. I těžký regál se může převrátit, pokud na něj někdo narazí nebo když zatížíte jen horní polici.
Pokud se do toho pustíte svépomocí, počítejte s tím, že celá operace zabere odpoledne. Výsledek ale stojí za to: ticho v bytě, méně vytopených peněz a žádný studený vzduch u nohou. Nejdůležitější je nespěchat a každý krok odzkoušet. Nic není horší než utěsněné dveře, které se pak nedají zavřít jednou rukou, nebo práh, který skřípe při každém otevření. Dbejte na přesnost a výsledek se dostaví.
Při výběru materiálu se rozhodněte
mezi kovem a dřevem. Kovové regály s perforovanými policemi jsou proti vlhkosti, snadno se udržují a unesou větší zátěž. Nevýhodou je, že malé předměty propadávají, proto si na police pořiďte plastové vany nebo kartonové krabice. Dřevěné regály vypadají tepleji, ale v nezatepleném sklepě trpí vlhkostí, mohou plesnivět a časem se prohnout. Pokud přesto zvolíte dřevo, ošetřete ho alespoň základním nátěrem proti plísním a neukládejte na něj těžké mokré předměty. Pro sklep je praktičtější kombinace: kovová konstrukce a dřevěné nebo plastové police.
