Častou chybou je kupovat boty „o číslo větší", aby déle vydržely. To je ale cesta k puchýřům a nesprávnému došlapu. Každý pár měřte na obě nohy, protože dětské nožičky bývají asymetrické. Všímejte si, zda bota dobře drží v nártu – tkaničky nebo suchý zip musí jít utáhnout tak, aby pata zůstala na místě. Když bota tlačí v kterémkoliv místě, nekupujte ji s tím, že se „roztáhne".
Oblečení nakupujte s rozumem. Miminka rostou rychle a mnoho rodičů přizná, že polovina body a dupaček zůstala nenošená. Stačí pět až sedm kusů oblečení v každé velikosti, ideálně z bavlny nebo bambusu, které jsou příjemné na dotek. Vyhněte se komplikovaným zapínáním – praktičtější jsou body s druky po stranách, které usnadňují přebalování. Pamatujte, že novorozenec ještě nepotřebuje boty ani čepice do interiéru, pokud není doma zima.
Začněte u sebe: zformulujte si, co je pro vás skutečně důležité. Pravidla by měla být krátká, konkrétní a pozitivně formulovaná. Místo „Nekřič!" zkuste „Mluvíme tišeji." Místo „Nesmíš běhat po schodech" řekněte „Po schodech chodíme." Dítě potřebuje vědět, co má dělat, ne jen co nesmí. Čím mladší dítě, tím kratší pravidla a tím častěji je opakujte. U školáků už můžete vysvětlit důvody, If you have any type of concerns regarding where and just how to make use of kompletní návod, you could call us at our own page. ale stále platí, že pravidla mají být jasná a neměnná.
Častým selháním je, že jednou pravidlo vymáháte a podruhé ho ignorujete. Děti si rychle všimnou, kdy se to vyplácí. Pokud řeknete „dnes ne, ale zítra možná", naučíte je, že pravidla neplatí vždy. Nekompromisnost neznamená být tvrdý, ale být spolehlivý. Když víte, že nemůžete pravidlo dodržet, raději ho hned neříkejte. Například místo „dnes si uklidíme pokoj" řekněte „po večeři se spolu na pokoj podíváme a uklidíme hračky, co tam zůstanou." Vyhnete se tak prázdným hrozbám a dítě se naučí, že to, co řeknete, platí.
Častou chybou je, že rodič čeká, až přeteče trpělivost, a pak vybuchne. Místo toho si nastavte vlastní signál, kdy ještě můžete situaci změnit. Může to být pocit staženého žaludku nebo zrychlený dech. V tu chvíli si dejte pauzu – odejděte na minutu barvy stěn do obýváku koupelny, počítejte do deseti, nebo se napijte vody. Druhý krok je pojmenovat svůj stav: „Jsem teď naštvaná, potřebuji se uklidnit." Tím dítěti ukazujete, že i dospělý pracuje se svými emocemi, a zároveň získáte čas.
Nastavte pravidla společně s dětmi, jakmile to jejich věk dovolí. Zeptejte se, co si myslí, že je fér, a co by jim pomohlo. Když mají dítě pocit, že se na pravidlech mohlo podílet, snadněji je přijímá. U mladších dětí stačí, když jim pravidla ukážete na příkladu. U starších můžete vytvořit jednoduchou tabulku domácích povinností. Důležité je, aby pravidla platila rady pro rekonstrukci všechny stejně – i pro dospělé. Pokud chceme, aby děti nebyly na mobilu u večeře, musíme telefon odložit my.
Nejdůležitější rada zní: nekupujte všechno předem. Vytvořte si seznam základních věcí a doplňujte ho postupně podle toho, co skutečně potřebujete. Sledujte, jak zařídit malou kuchyni miminko roste, a přizpůsobte se. Rodiče, kteří se vyhnou přehnanému nakupování, mají víc peněz i času – a to je to, co novorozenec potřebuje nejvíc.
Samostatnost se nerozvíjí přes noc. Je to proces plný zvratů a špatných nápadů. Dítě, které dostane prostor dělat chyby a učit se z nich, bude v dospělosti mnohem odolnější než dítě, které mělo všechno připravené. Klíčové je, abyste vy sami dokázali ustoupit do pozadí. Místo abyste řídili každý krok, buďte k dispozici jako podpora. Ptejte se: „Co bys s tím udělal? Co si myslíš, že je teď nejlepší?" Tím přenesete odpovědnost na něj a rozvíjíte jeho schopnost rozhodovat se. Uvidíte, že s trochou trpělivosti a důvěry vás vaše dítě mnohokrát příjemně překvapí.
Když se připravujete na příchod miminka, je snadné podlehnout dojmu, že musíte mít doma všechno. Obchody nabízejí stovky pomůcek, které slibují usnadnit péči o novorozence, ale realita je často jiná. Mnoho věcí zůstane nepoužitých nebo vám zkomplikuje život víc, než pomůže. Základní výbava je přitom překvapivě skromná a stačí se zaměřit na pět oblastí: spánek, krmení, hygienu, oblečení a přepravu.
Začněte tím, kde bude miminko spát. Bezpečné místo na spaní je nejdůležitější položka. Postýlka s pevnou matrací a pratelným chráničem stačí; vyhněte se polštářům, peřinám a plyšákům, které zvyšují riziko syndromu náhlého úmrtí. Místo toho použijte spací pytel, který miminko udrží v teple bez volných textilií. Pokud plánujete sdílet pokoj, dejte postýlku blízko vaší postele – usnadní to noční kojení a budete mít klidnější spánek.
