Když se řekne venkovní hra pro dítě od tří do šesti let, mnoho rodičů si představí drahé houpačky nebo dokonalé hřiště. Jenže nejlepší zábavu si často vytvoříte z věcí, které už máte doma. Děti v tomto věku nepotřebují složité instrukce, ale prostor, pohyb a příležitost objevovat. Stačí jim pár jednoduchých nápadů a vy si užijete odpoledne bez nudy, křiku i bez rizika zbytečných úrazů.
Začněte u her, které rozvíjejí rovnováhu a koordinaci. Nakreslete křídou na chodník klikatou čáru a nechte dítě po ní chodit jako po laně. Pro starší předškoláky přidejte překážky – kamínky, klacky nebo listy, Wiki.Seti-hub.org které musí obejít. Nebo si připravte „slepou cestu": jeden vede, druhý má zavřené oči a drží se šňůry. Důležité je, aby terén byl rovný a bez ostrých předmětů. Vyhněte se cestám v blízkosti silnice, i kdyby bylo dítě vedené – reakce malých dětí jsou nevyzpytatelné.
Nacvičte si doma situace, které mohou nastat. Spěte bez vás u babičky nebo u kamaráda, aby si dítě zvyklo na odloučení. Naučte ho základní hygienu: ráno se umýt, vyčistit zuby, převléct ponožky. Ukažte mu, jak si sbalit batoh na výlet, a nechte ho to párkrát zkusit. Dítě, které si umí poradit samo, má větší sebevědomí a méně stresu.
Příroda nabízí nekonečné možnosti. Posbírejte kaštany, šišky nebo kamínky a vytvořte z nich dráhu pro autíčka nebo domeček pro skřítky. Děti milují hledání „pokladu" – nakreslete jednoduchou mapu s křížky a schovejte předmět, který znají. U malých dětí ale buďte trpěliví: pokud poklad nenajdou do pěti minut, začnou být frustrované. Proto mapu dělejte jednoduchou a s výraznými orientačními body, jako je strom nebo lavička. A vždy mějte připravenou náhradní aktivitu, kdyby se nálada změnila.
První tábor bez rodičů je pro dítě velký krok. Zvládne ho, pokud mu dáte čas si na myšlenku zvyknout. Nezačínejte s přípravou týden před odjezdem. Mluvte o táboře s předstihem, klidně a věcně. Vysvětlete, co ho čeká – jídlo, spaní v chalupě, hry, noví kamarádi. Vyhněte se větám jako „budeš se mít skvěle" – dítě potřebuje konkrétní informace, ne prázdné ujišťování.
Základem je kombinace bílkovin, komplexních sacharidů a trochy tuku. Bílkoviny zasytí, sacharidy dodají energii a tuk pomáhá vstřebávat vitamíny. Skvělým příkladem je celozrnná bulkа s tvarohem, kousek ovoce a hrst ořechů. Ale pozor – ovoce krájejte na menší kousky, ať ho dítě nemusí kousat celé. Mnoho dětí ovoce odmítá, protože je pro ně příliš velké nebo tvrdé. Stačí ho nakrájet na plátky a posypat špetkou skořice.
Základní pravidlo: vybírejte podle věku a podle toho, zda dítě střídá kojení a lahev. Pokud miminko kojíte, hledejte dudlík se širší základnou a pomalejším průtokem, aby nebyl zmatený z jiného tvaru. Pro umělou výživu zase volte dudlík s nastavitelným průtokem, který můžete přizpůsobit hustotě mléka a tempu sání. Vyhněte se dudlíkům s příliš rychlým tokem — dítě se nestíhá nadechnout, polyká vzduch a po jídle pláče. Častá chyba je kupovat stejný dudlík pro všechny tekutiny, ale kaše, mléko a voda mají jinou konzistenci, a proto potřebují jiný průtok.
Co přidat na čtrnáct dní a déle Jakmile pobyt přesáhne deset dní, musíte myslet na to, že se dítěti okouká i oblečení, které má rádo. Místo doslova jednoho kusu od každého typu vezměte raději věci, které jdou snadno kombinovat. Tmavé kraťasy, dvě neutrální trička a jedna prošívaná bunda poslouží víc než pět barevných variant, které se k sobě nehodí. U delšího pobytu se hodí i prací sáček na špinavé ponožky a druhá dvojice pevnějších bot, kdyby ta první nevydržela celou dobu.
Na závěr si pamatujte tři zásady. Za prvé, sledujte počasí a oblečte dítě do vrstev – když se zahřeje, sundáte bundu, ale ne mikinu. Za druhé, vždy mějte po ruce pití a malou svačinu, protože hlad a žízeň kazí náladu nejrychleji. A za třetí, nechte dítě občas vyhrát, ale ne pokaždé – jen tak se naučí zvládat prohru. Venkovní hry nejsou o výkonu, ale o společném čase. Když budete sami aktivní a nadšení, dítě to přirozeně napodobí. A to je mnohem důležitější než jakákoli dokonalá hračka.
Hry s míčem a přírodninami, které zvládnete bez přípravy Míč je univerzální pomocník. Hrajte si na „horkou bramboru", kdy si děti podávají míč co nejrychleji, nebo na „tichou poštu", kde se míč kutálí po zemi a děti ho chytají do připravené krabice. Pokud máte starší gumový míč, zkuste ho odrážet o zeď – děti si procvičí postřeh a trpělivost. Pro děti od pěti let je skvělá hra na „mrazíka": kdo se nehýbe, když řeknete „mráz", vyhrává. Zde pozor na přetěžování – tříleté dítě nevydrží stát v klidu déle než pár sekund, takže hru přizpůsobte věku.
