Pro usnadnění dýchání zvlhčujte vzduch v místnosti. Suchý vzduch z topení dráždí sliznice a kašel se zhoršuje. Pověste na topení mokrý ručník nebo použijte zvlhčovač vzduchu, ideálně s chladnou párou. Horká pára z hrnce nebo v koupelně může popálit, proto ji raději nepoužívejte. Při rýmě u malých dětí pomáhá odsávání nosu měkkou odsávačkou, a to nejlépe před jídlem a spánkem, aby se dítě mohlo napít a vyspinkat. Starším dětem, které už umí smrkat, naučte smrkat vždy jen jednou dírkou – zabráníte tím zánětu středního ucha.
Než se pustíte do plánování, zhodnoťte svou fyzickou i psychickou kondici. Po prvním porodu se tělo zotavuje minimálně rok, u císařského řezu ještě déle. Pokud jste měla komplikace, počkejte alespoň dva roky. Stejně důležitá je psychická stránka – pokud se cítíte vyčerpaná a bez energie, druhé těhotenství vás může dostat do ještě většího stresu. Všímejte si také, jak zvládáte běžný den. Pokud si připadáte v pohodě, máte dostatek sil a umíte si najít čas i sami na sebe, je to dobrý výchozí bod.
Čtvrtý bod se týká nácviku. Zkoušet vyšetření doma na plyšákovi je dobré, ale jen do chvíle, než z toho uděláte divadlo, které nemá s realitou nic společného. If you have any sort of concerns pertaining to where and how you can make use of Wiki.Vorhalle.De, you can call us at the web-site. Pokud doma předvádíte, že doktor jen „pohladí bříško", a v ordinaci se použije stetoskop nebo špachtle, dítě nabude dojmu, že jste lhali. Realistický nácvik znamená ukázat i nepříjemné věci – štípnutí, chladný gel, tlak na břicho. A hlavně: nezkoušejte to těsně před návštěvou. Ideální je den předem, kdy má dítě čas vše vstřebat.
V prvních měsících se také objevují zažívací potíže, zejména prdíky. Miminko má nezralý trávicí systém, a proto může trpět plynatostí. Pomáhá masáž bříška ve směru hodinových ručiček, přikládání teplé pleny nebo cvičení s pokrčenými nožičkami. Dbejte na správnou techniku odříhnutí po každém kojení, a to i u novorozence, který pije z lahve. Pokud krmíte z lahve, vybírejte savičku s přiměřeným průtokem, aby se miminko nedusilo a nepřehltilo se vzduchem. Hlídejte také sklon lahve, aby byla savička vždy plná mléka.
Pád je součástí učení, ale není nutné ho dramatizovat. Když dítě spadne, nejdřív zkontrolujte, jestli se nezranilo, a pak se ho zeptejte, co se stalo — a hlavně, co by příště udělalo jinak. Tím ho naučíte přemýšlet o příčině, místo aby se bálo. Pokud dítě pláče a odmítá pokračovat, netlačte. Udělejte přestávku, zajděte na zmrzlinu a zkuste to za hodinu nebo druhý den. Tlak obvykle vede k většímu odporu.
Častou chybou je nasazení antibiotik při prvních příznacích. Na virové infekce ale antibiotika nezabírají, a navíc přispívají k odolnosti bakterií. Lékař je předepíše pouze tehdy, pokud se přidá bakteriální superinfekce, kterou pozná podle dlouhotrvající horečky nebo hnisavého byt v panelákuýtoku. Pokud jde o běžný virový kašel, žádné volně prodejné léky na potlačení kašle nepodávejte, pokud vám to lékař výslovně nedoporučí. U malých dětí mohou tyto léky tlumit dechové centrum a znesnadnit vykašlávání. Místo toho podporujte přirozenou obranu těla klidem a spánkem.
První krůčky batolete jsou velkým okamžikem, ale výběr prvních botiček může být pastí. Dětská noha se teprve vyvíjí a špatně zvolená obuv dokáže nadělat víc škody než chůze na boso. Než vyrazíte do obchodu, změřte obě nožky vstoje a přidejte k délce asi půl centimetru. Tento prostor není luxus, ale nutnost – prsty potřebují místo při každém kroku.
Kdy je nutné vyhledat pediatra Přestože většinu infekcí zvládnete doma, existují situace, kdy je návštěva lékaře nezbytná. Okamžitě vyhledejte pomoc, pokud má dítě horečku nad 38,5 °C déle než tři dny, nebo pokud se horečka objeví u dítěte mladšího tří měsíců. Pozor také na zrychlené nebo namáhavé dýchání, kdy se dítěti nadzvedávají žebra, funí nebo má modré rty. To může signalizovat zápal plic nebo zánět průdušek. Kašel s vykašláváním krve, sípání nebo štěkavý kašel, který se zhoršuje v noci, také vyžadují odborné vyšetření.
Třetí past je bagatelizování emocí. „To nic není, ty jsi statečný!" zní povzbudivě, ale ve skutečnosti učí dítě potlačovat pocity. Lepší je pojmenovat je: „Vidím, že se bojíš. To je v pořádku." Dítě pak necítí stud a může se soustředit na to, co přijde. Stejně důležité je, aby rodič nepřenášel svůj vlastní stres. Děti čtou obličej rodiče jako otevřenou knihu – pokud svíráte sedačku nebo křečovitě mlčíte, i dvouleté dítě pozná, že se děje něco vážného.
Vždy důvěřujte své intuici. Pokud máte pocit, že se stav dítěte zhoršuje, i když nejsou přítomny typické alarmující příznaky, neváhejte zavolat dětskou pohotovost. Rodiče znají své děti nejlépe, a pokud se dítě chová jinak než obvykle, je ospalé, apatické, nebo naopak neklidné, může jít o vážnější problém. Domácí péče je vhodná pro lehké infekce, ale o dětském zdraví nikdy neriskujte.
