Když sáhnete po mýdle v obchodě, první, co uděláte, je přičichnutí. Vůně má být příjemná, čistá, vybízející k použití. Jenže právě tady rekonstrukce koupelny krok za krokemčíná většina chyb. Obyčejné mýdlo se totiž často snaží napodobit vůni toho pravého mýdla, a to pomocí syntetických parfémů, které mají jednu společnou vlastnost – jsou agresivní a nepřirozené. Naučit se je rozpoznat je jednodušší, než si myslíte, a stačí k tomu jen váš nos a trocha pozornosti.
Pozor také na kombinování vůní z různých svíček. Pokud smícháte zbytky levandulové a vanilkové svíčky, výsledná vůně nemusí být harmonická, ale spíše mdlá nebo až nepříjemná. Vůně se navzájem ovlivňují a některé složky (například citrusy) se při opětovném zahřátí rozpadají rychleji než jiné. Proto je nejlepší recyklovat vosk ze svíček, které měly stejnou nebo podobnou vůni. Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte nejprve malou dávku a nechte svíčku ztuhnout. Po 24 hodinách zapalte malý kousek a otestujte, jak voní. Tento test vám ušetří zklamání z celé dávky.
Pro domácí výrobu tuhého mýdla budete potřebovat přesně odvážený tuk, hydroxid sodný a vodu. Nejvhodnější jsou rostlinné oleje – olivový, kokosový, palmový – případně živočišné sádlo. Každý tuk má jiné vlastnosti: kokosový olej vytváří bohatou pěnu, olivový zase jemnou a hydratační texturu. Pamatujte, že hydroxid sodný je žíravina, proto vždy pracujte v rukavicích a ochranných brýlích, ideálně v dobře větrané místnosti. Voda by měla být destilovaná, aby neobsahovala minerály, které by mohly narušit reakci.
Na trhu najdete i mýdla vyrobená průmyslově, která často obsahují syntetické detergenty, změkčovadla a konzervanty. Tato mýdla se sice snadno pění a dlouho vydrží, ale mohou pokožku vysušovat. Ručně vyráběná mýdla naopak obsahují glycerin, který vzniká při zmýdelnění a který se v průmyslové výrobě často odděluje. Pokud chcete mít jistotu, co na kůži používáte, vsaďte na mýdla z malých dílen nebo si je vyrobte sami – cenově vás to vyjde srovnatelně, ale kvalita bude neporovnatelně vyšší.
Jak poznáte, že je vosk pro recyklaci vůbec vhodný? Ne každý vosk je vhodný k opětovnému použití. Vosk ze svíček s přidanými barvivy, třpytkami nebo s kovovými knoty může při roztavení uvolňovat nežádoucí látky, které vůni zkazí. Vhodný je naopak čistý parafín, sójový nebo včelí vosk bez přísad. Před recyklací si proto vosk rozdělte podle typu a barev. Pokud mícháte různé druhy, počítejte s tím, že každý vosk má jinou schopnost pojmout vonný olej. Například sójový vosk pojme více oleje než parafín, ale při recyklaci už je část vůně odpařená. Proto je vhodné přidat malé množství nového vonného oleje – přibližně 50 % původního množství.
Pozor také na to, co všechno do vosku patří. Zbytky knotů, kovové či plastové části z konců svíček a znečištění od prachu jsou častým zdrojem problémů. I když vosk přecedíte, mikroskopické částice zůstávají a při hoření mohou uvolňovat škodlivé látky. Praktické pravidlo: pokud vosk pochází z použitých svíček, které hořely déle než hodinu, obsahují výrazné přísady nebo mají neznámý původ, recyklace se nevyplatí. Mnohem bezpečnější je použít nový parafín od ověřeného dodavatele, nebo zvolit přírodní vosky, jako je sójový či včelí, které jsou na recyklaci tolerantnější.
Výroba mýdla doma není žádná věda, ale chce to znát základní suroviny a jejich vlastnosti. Nejčastěji se používá rostlinné oleje – olivový, kokosový, palmový nebo slunečnicový. Každý olej ovlivňuje tvrdost, pěnivost a pečující účinky výsledného mýdla. Kokosový olej vytváří bohatou pěnu, ale při vyšším podílu může vysušovat pokožku. Olivový olej je zase šetrný a vhodný pro citlivou pleť, ale mýdlo z něj déle tvrdne. Základem je také louh (hydroxid sodný), bez kterého by nedošlo k zmýdelnění – tedy přeměně olejů na mýdlo a glycerin.
Ricinový olej není univerzálním řešením, ale při správném použití a realistickém očekávání dokáže zlepšit kondici řas a obočí. Nečekejte, že vám přes noc narostou o deset centimetrů – spíše si všimnete, že chloupky jsou pevnější, lesklejší a méně se lámou. Vyzkoušejte to a dejte tomu šanci alespoň čtvrt roku, než se rozhodnete, jestli to pro vás má smysl.
For those who have almost any queries relating to exactly where in addition to tips on how to make use of další informace, it is possible to call us in the web page. Základní rozdíl poznáte hned po otevření obalu. Surové mýdlo voní jemně, zemitě, někdy až mastně, protože obsahuje přírodní glycerin a oleje, které neprošly žádnou chemickou úpravou. Často ucítíte i náznak louhu, který se ale po zrání vytrácí. Obyčejné mýdlo naopak udeří do nosu okamžitě, intenzivně a sladce. Typická je vůně po „čistotě" – připomíná prášek, aviváž nebo osvěžovač vzduchu. Pokud mýdlo voní jako parfém z drogerie, téměř jistě jde o běžný kosmetický výrobek.
